Petr Ješátko: Vlk do Národního parku Šumava podle úředníků ochrany přírody nepatří


Příspěvek četlo 2318 lidí.

vlk

 

Přetiskujeme nový článek Petra Ješátka.

Vzhledem k tomu, že se mi dostalo do rukou Stanovisko orgánu ochrany přírody Národního parku Šumava, posouzení možného vlivu záměru „Posílení populace vlků na Šumavě“ s ohledem na soustavu Natura 2000, jsem se rozhodl, jako bývalý vrchní lesní inspektor, dnes v důchodu, reagovat.

 

To, že se tato ochranářská, organizace  zřízená  státem za účelem ochrany přírody, dostala od roku 2011 do vlivu dřevařských firem, je návštěvníkům Šumavy známé. Přesto fakta s vystoupením současného ředitele, Mgr. Pavla Hubeného a jeho náměstka pro lesy Ing. Jana Kozla, znovu předkládám v článku : „Bude se při devastaci lesních ekosystémů v Národním parku Šumava i nadále mlžit?“. Tyto skutečnosti je možno doplnit: Dnes současný management Národního parku Šumava v touze po zisku dokonce z lesa odváží a prodává dříví, které bylo za předchozích ředitelů, počínaje ředitelem Ing. Žlábkem, ponechané k zetlení pro obohacení lesních ekosystémů o živiny. Dřevo bylo v minulosti řádně inventurami dříví odepsáno a i kontrola z Ministerstva financí v r. 2010 potvrdila správnost tohoto rozhodnutí. Bylo odkorněné, dnes přírodně vyschlé, a je atraktivní i pro vedlejší Bavoráky, jak mi potvrdil jeden známý překupník dřeva. U nás je prodáváno jako dřevo podřadné. Důvodem prý je, jak tvrdí současný management, že je ho tam prý moc. Co je moc, to však nedovedou odborně, jako u řadu jiných věcí, vysvětlit.

A teď si dovoluji vyslovit domněnku, že vliv dřevařských firem není jediný, ale že je tam dnes již velký vliv myslivecké lobby. Národní park Šumava je totiž největší myslivecká honitba v České republice, kde se provádí „myslivost“ zdarma a dokonce lov za finanční odměnu, nikoliv za poplatek. Bližší naleznete v článku: Proč se v Národním parku Šumava chodíme dívat pouze na vlky ze zoologické zahrady? Fakta v tomto článku vlastně dokladuje i v současné době negativní stanovisko k návrhu šumavských ochránců přírody (nikoliv úředníků parku) s názvem Posílení populace vlka na Šumavě viz příloha: Stanovisko orgánu ochrany přírody z hlediska možného vlivu záměru“ Posílení populace vlka na Šumavě“ na soustavu NATURA 2000.

 

Chtěl bych se u tohoto stanoviska úředníků státní správy ochrany přírody NP Šumava zastavit pouze v několika bodech. Ostatní, ať si čtenář, znalý problémů, udělá sám. V prvé řadě hned v úvodu se úředník pochválil a má obavu, že : „nelze vyloučit významný vliv na příznivý stav předmětů ochrany, nebo celistvosti Evropsky významné lokality Šumava a Ptačí oblasti Šumava.“ Jiného názoru na „příznivý stav“ má ale Mezinárodní Unie ochrany přírody, kde třicet států světa vyzývá k lepší ochraně Národního parku Šumava. V příloze : Třicet států světa vyzývá k lepší ochraně Národního parku Šumava Světový kongres Mezinárodní Unie ochrany přírody.

Dalším, doslova smutným, je sdělení, že by umělou reintrodukcí došlo k negativnímu ovlivnění stávající populace rysa, která vykazuje početní úbytek a může mít nepříznivé důsledky potravní. To, že od roku 1995 byl výrazně omezen a následně zakázán „myslivcům parku“ odstřel srnčí zvěře, až do změny vedení v r.2011, je všem známé. Po změně vedení, včetně nástupu současného ředitele, došlo k povolení odstřelu stovek srnčí zvěře a tím k výraznému narušení potravního řetězce rysa. V civilizované společnosti, která chrání v národních parcích přirozené procesy, by takový ředitel byl na hodinu odvolán z funkce. Tady mlčí ministr, inspekce, nevládní organizace i další. K odstřelu došlo jenom proto, že si část současného managementu chtěla střelit „svého“ srnce. Přehled o střelcích jsme na základě zákona o svobodném přístupu k informacích obdrželi.

 

Zcela neskutečným blábolem je důvod, že možnost konkurence rysa a vlka považuje Správa za významné ovlivnění funkční celistvosti Evropsky významné lokality Šumava. Z vědeckých studií /RIGG 2011,2012,2013/ je zcela jasné, že oba druhy žijí sympatricky a během evoluce se přizpůsobili soužití. Tedy neexistují ověřené relevantní údaje o tom ,že vlk vytlačuje rysa z oblasti svého působení.

Doslova poslání národního parku deklasuje zvěst tohoto úředníka, že vlk se může vyskytnout u majitelů stád, která se v dotčeném prostoru mohou zatím pást bez fukční ochrany. Rozšlapané břehové porosty například u Křemelné dobytkem v přísně chráněném území tohoto úředníka nechávají v klidu. To, že několikanásobně přemnožená jelení zvěř páchá rozsáhlé škody na lesních ekosystémech, kde přednostně po svém doslova vykrmování v přezimovacích oborách, likviduje umělou i přirozenou obnovu listnatých sazenic a jedle a způsobuje tak mnoha milionové škody na biodiverzitě tomuto úředníkovi také nevadí.

 

Zároveň směšný je i výrok o omezení ilegálního lovu šelem na území národního parku. Myslivost tam totiž provádějí úředníci ochrany přírody národního parku, ministerstva a hosté, kterým pan ředitel dá povolenku k lovu. Ve vedlejším Národním parku Bavorský les by to bylo něco nemyslitelného! Naprosto ignoruje skutečnost, že Plány péče do roku 2010 myslivost v tradičním pojetí naprosto z území vylučovaly. Nevhodný management jelení zvěře dosud uplatňovaný pod pojmem „myslivost“ stál od roku 2000 daňové poplatníky více než 100 milionů korun. Jenom výplata za odstřelení jelení zvěře a zvěře „škodné“ činí ročně cca 1 milion Kč. To vše by občanovi ušetřil návrat vlka do ekosystému Šumavy.
Závěrem mi dovolte uvést odkaz na kratičký, několikaminutový film s názvem: „Jak vlci mění koryta řek“. Tak se chová člověk v civilizované společnosti k národnímu parku a hlavně skuteční ochránci přírody, placení státem!? Každý občan si platí národní park a měl by sledovat, jak jeho zaměstnanci, tedy zaměstnanci občana, plní poslání národního parku, nikoliv, jak sledují své osobní výhody.

 

 

Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu).

Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi Další články Petra Ješátka na našich stránkách jsou zde.

Další články na Občanském monitoringu k tématu Šumava si můžete přečíst zde.

V kategorii Šumava, Životní prostředí

Příspěvek četlo 2318 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 11.1.2017

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky