Petr Ješátko: Stručná historie kůrovcového problému na Šumavě

Petr Ješátko: Stručná historie kůrovcového problému na Šumavě


Příspěvek četlo

 2,042 total views

Přetiskuji článek Petra Ješátka.

Je doba dovolených a prázdnin a řada lidí navštíví i Národní park Šumava. Již od jeho vzniku jsou okolo péče o přírodu, zejména o lesní ekosystém, neustálé diskuze. Řada návštěvníků požaduje informace a ty se jim často dostávají ve značně zkresleném, často účelově, stavu. Dovolte, abych krátce shrnul základní vědecké a historické údaje :

 

– Historický vývoj šumavských lesů 3 až 4 staletí zpět :

Začněme přírodními stanovišti v charakteristice lesních vegetačních stupňů: Nejvyšší, tedy 9. klečový tvoří 1,30 %, následný 8. smrkový 19,32 %. Oba jsou již bezzásahové.

Níže jsou již 7. bukosmrkový, který je na rozloze 38,07 %, dále 6. smrkobukový, který tvoří 39,10 % a poslední 5. tedy jedlobukový. Tomu odpovídá i přirozená druhová skladba, kter by měla být Smrk 54 %, Jedle 15 %, Buk 27 %, Borovice 1 %, Bříza 2%, ost. listnáče 2 % .

Bohužel, jak dokladují historické podklady, ale i pylové analýzy provedené vědci v rašeliništích, je vidět nápadný úbytek jedle a buku v posledních 3-4 stoletích, v souvislosti s rozvojem sklářství a s následným zalesňováním smrkovými monokulturami. Smrku, jako dřevině ekonomické, byla dávána přednost a tak byl docílen naprosto chybný stav, kde smrk je zastoupen 85 %, Jedle pouze 1 %, Borovice 6 %, a Buk pouze 6 % .

Péče o lesní ekosystémy od vzniku národního parku až do r. 2014

Byla zastavena holoseč (jako způsob obnovy lesa) a začala plánována přeměna na les přírodě blízký, s možností pozdějšího přechodu do bezzásahovosti. Plány péče, až do r. 2012 ukládaly ročně kombinaci přirozené a umělé obnovy Jedle, na redukované ploše o rozsahu 160- 200 ha. Obdobně i u Buku na 250 – 300 ha ročně. Po r. 2014 přestal plán péče platit a nové vedení naprosto odmítlo takovouto spolupráci s přírodou, což bylo v rozporu nejen s dosavadními postupy, ale i s doporučením Univerzity Karlovy, Přírodovědecké fakulty, ve zpracované Analýze vývoje NP Šumava za posledních 15 let v r.2007, kde bylo doporučováno vypracování nového Plánu péče. A to i přes další fakta, uvedená v dokončené Velkoplošné inventarizaci lesů NP Šumava v r. 2014, provedené Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů, na objednávku vedení parku. Kde závěrem tito odborníci píší: Druhové složení obnovy nesměřuje k významnější změně ke skladbě přirozené, což je KRITICKÉ zejména v nižších polohách. Dřevinná skladba obnovy je s nedostatkem jedle a buku!

Péče o lesy po r. 2014

Došlo k zásadní změně. Místo šetrných způsobů pro lesní ekosystémy se začala upřednostňovat těžká technika v těžební činnosti, zejména v úmyslných těžbách. Výrazně se omezila výsadba listnatých sazenic a jedle a z velké části i provoz lesních školek, v nichž se tyto sazenice pěstovaly. Zároveň došlo k výraznému omezení ochrany již vysázených listnatých sazenic a jedle a tím, k jejich poškození či zničení. Začalo se využívat výjimky Ministerstva životního prostředí – odklad zalesnění vzniklých holin s odvezeným a prodaným dřívím o 28 let (sic!). Tím se tyto porosty přeměňují na lesostep, tedy ideální biotop pro přemnoženou jelení zvěř, která páchá rozsáhlé škody na biodiverzitě lesních ekosystémů a způsobuje, že přimíšené dřeviny v porostech, zejména jedle, buku, klenu zůstanou v růstu za smrkem, ustoupí do podúrovně a zaniknou z důvodu zastínění. Tedy pokud dochází k přirozené obnově, tak je to opět v 78 % smrk a tím se vytvářejejí opět porosty ekologicky labilní – náchylné na další kalamity.

Výše uvedené shrnutí obsahuje pouze základní orientaci. Více a konkrétní dokumenty naleznete v přílohách :

Je posláním národního parku vytěžit dříví a holiny ponechat přírodě?

Šumava či holina?

Odborný dokument Velkoplošná inventarizace lesů versus oficiální zprávy Národního parku Šumava

 

Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu).

Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi Další články Petra Ješátka na našich stránkách jsou zde.

Další články na Občanském monitoringu k tématu Šumava si můžete přečíst zde.

V kategorii Šumava, Životní prostředí

Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 22.7.2019

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky