Dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany

Dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany


Příspěvek četlo

 1,015 total views

K tématu uprchlíků a žadatelů o azyl se v médiích neobjevuje mnoho faktických informací. Proto mne zaujal dokument, který prošel Senátem.

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie, Řecka a Maďarska. Celý dokument je zde. Přetiskuji věty, které mne z dokumentu zaujaly.

V rámci okamžitých opatření Komise oznámila, že do konce května navrhne mechanismus pro spuštění systému pro reakce na nouzové situace podle čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). V Evropském programu pro migraci Komise uznala, že dnešní azylové systémy členských států čelí bezprecedentnímu tlaku a že při počtu osob přijíždějících zejména do členských států v přední linii a při kapacitách pro přijímání migrantů a zpracovávání žádostí jsou tyto systémy již na hranici svých možností. V programu se oznamuje, že návrh na uplatňování čl. 78 odst. 3 bude obsahovat dočasný mechanismus pro přerozdělování osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, aby se zajistila spravedlivá a vyvážená účast všech členských států na tomto společném úsilí. Distribuční klíč v příloze programu vychází z kritérií uvedených tamtéž (HDP, velikost populace, míra nezaměstnanosti a počty žadatelů o azyl a přesídlených uprchlíků z minulosti).

 

V programu se zdůrazňuje, že tato rychlá reakce na aktuální krizi ve Středomoří musí rovněž sloužit jako podklad pro reakce EU na krize v budoucnu, ať už se dostane pod tlak kterákoli část společné vnější hranice od východu na západ a ze severu na jih.

 

Dne 20. července 2015 dosáhla Rada obecného přístupu k návrhu rozhodnutí o vytvoření dočasného a výjimečného mechanismu pro relokaci osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka do jiných členských států3 . Téhož dne s ohledem na specifickou situaci přijali zástupci vlád členských států zasedající v Radě společnou dohodou usnesení o relokaci 40 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Řecka a Itálie. V průběhu dvou let má být z Itálie relokováno 24 000 osob a z Řecka 16 000.

 

Podle údajů agentury Frontex za období od 1. ledna do 30. srpna 2015 došlo k většině (99 %) nedovolených překročení hranic do EU v oblasti středního a východního Středomoří a trasou přes západní Balkán.

 

Situace na hranicích východního Středomoří se dramaticky vyostřila během července a srpna 2015, kdy bylo odhaleno více než 137 000 nelegálních migrantů vstupujících na území Řecka přes severovýchodní část Egejského moře a Dodekanéské ostrovy (zejména Kos a Lesbos) a přes řecko–turecké hranice. Obdobně zaznamenala Itálie příjezd více než 42 000 nelegálních migrantů přes centrální Středomoří, do Maďarska pak za stejné období přišlo přes maďarsko– srbskou hranici 78 472 nelegálních migrantů.

 

Návrh stanoví cíl v podobě počtu žadatelů, jež mají být relokováni z Itálie (15 600 osob), Řecka (50 400 osob) a Maďarska (54 000 osob), a v přílohách obsahuje tři distribuční klíče, které vymezují počet žadatelů, kteří budou z Itálie, Řecka a Maďarska relokováni do dalších členských států. Toto rozdělení mezi Itálií, Řeckem a Maďarskem vychází z jejich podílu na celkovém počtu nedovolených překročení hranic do Itálie, Řecka a Maďarska osobami, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Tím se zároveň zohledňuje ostrý nárůst počtu nedovolených překročení hranic do Maďarska během roku 2015 a zejména v červenci a srpnu a do Řecka během července a srpna 2015, jakož i trvale vysoký počet nedovolených překročení hranic do Itálie v červenci a srpnu tohoto roku. Navrhuje se, aby se Itálie, Řecko a Maďarsko coby relokující členské státy samy na opatřeních nepodílely. Celkový počet 120 000 žadatelů, kteří by měli být relokováni z Itálie, Řecka a Maďarska, odpovídá přibližně 62 % z celkového počtu žadatelů s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany, kteří do Itálie a Řecka vstoupili nedovoleně v červenci a srpnu 2015 a do Maďarska v roce 2015. Konkrétně v případě Maďarska se navrhuje relokovat 54 000 žadatelů o mezinárodní ochranu; letos ke konci července bylo v Maďarsku podáno 98 072 žádostí. Relokační opatření navržené v tomto rozhodnutí tudíž představuje spravedlivé sdílení zátěže mezi Itálií, Řeckem a Maďarskem na jedné straně a dalšími členskými státy na straně druhé.

V návrhu se počítá s tím, že pokud členský stát ve výjimečných případech a s uvedením řádně podložených důvodů slučitelných se základními hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii oznámí Komisi, že dočasně není schopen se zcela nebo částečně podílet na relokaci žadatelů po dobu jednoho roku, měl by namísto toho poskytnout do rozpočtu EU finanční příspěvek ve výši 0,002 % HDP, který by pokryl pomoc na podporu úsilí vynakládaného všemi ostatními členskými státy s cílem vypořádat se s krizovou situací a s důsledky neúčasti tohoto členského státu na relokaci. V případě částečné účasti na relokaci se uvedená částka proporcionálně sníží. Uvedená částka by měla být přidělena do Azylového, migračního a integračního fondu jako účelově vázaný příjem.

 

Finanční podpora

1. Na každou osobu relokovanou podle tohoto rozhodnutí

a) obdrží členský stát relokace jednorázovou částku ve výši 6 000 EUR;

b) Itálie, Řecko a Maďarsko obdrží jednorázovou částku ve výši 500 EUR.

2. Tato finanční podpora bude prováděna postupem uvedeným v článku 18 nařízení (EU) č. 516/2014. Odchylně od vyplácení předběžných plateb podle nařízení (EU) č. 514/2014 se členským státům v roce 2016 vyplatí předběžná částka ve výši 50 % jejich celkového přídělu v souladu s tímto rozhodnutím.

V kategorii Bezpečnost

Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 21.9.2015

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky