Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2014

Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2014


Příspěvek četlo 461 lidí.

Ministerstvo zemedelstvi

 

Upozorňujeme na zajímavý dokument Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2014. Celý dokument si můžete přečíst zde. Cituji z dokumentu pasáže, které mne zaujaly.

 

„Zemědělský půdní fond (ZPF) tvořil v roce 2014 více než polovinu celkové výměry ČR (53,5 %), v porovnání s rokem 2013 se zmenšil o 4,2 tis. ha.“

 

„Výměra ploch lokalit soustavy Natura 2000 v roce 2014 byla 1 106,12 tis. ha, tj. 14,03 % celkové rozlohy ČR. Evropsky významné lokality zaujímaly výměru 785,6 tis. ha (10,0 % rozlohy ČR) a jejich počet byl 1 075. Ptačích oblastí bylo evidováno 41 na rozloze 703,4 tis. ha (8,9 % rozlohy ČR). Celková rozloha území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb. se odhaduje na 1 686,4 tis. ha (21,4 % plochy ČR).“

 

„Podle informací Ministerstva spravedlnosti bylo podle trestního zákona za týrání zvířat v roce 2014 stíháno 26 a odsouzeno 31 osob.“

 

„Pro zemědělské podnikatele má rozhodující význam úroveň unijních i národních podpor.“

 

„Podíl propachtované zemědělské půdy na celkové obhospodařované ploše je po Slovensku v českém zemědělství nejvyšší ze všech zemí EU. Celkově činil podíl propachtované půdy v roce 2014 necelých 74 % a dlouhodobě (od
počátku transformace) klesá, zatímco podíl vlastní obhospodařované půdy narůstá.“

 

„Při MZe pracuje Antibyrokratická komise Ministerstva zemědělství, která byla zřízena ministrem zemědělství ve snaze snížit administrativní náročnost různých opatření uplatňovaných a využívaných v rezortu MZe. Členy komise jmenuje ministr zemědělství a z nich jmenuje předsedu Antibyrokratické komise. Členové Antibyrokratické komise prostřednictvím organizací, které zastupují, a prostřednictvím zemědělské veřejnosti vyhledávají případy zbytečné administrativní zátěže, tuto evidují a předkládají k projednání Antibyrokratické komisi.“

 

Podpory agrárního sektoru a venkova

V rámci programu PRV celková suma vyplacená v roce 2014 činila 12,6 mld. Kč, což bylo o 13,5 % více než v roce 2013.“

 

„V rámci SAPS byl na rok 2014 pro ČR celkový příjem plateb ze zdrojů EU určen ve výši 773,75 mil. €, což představovalo celkovou nárokovou částku 21 278 mil. Kč. Na hektar z. p. byla stanovena suma 5 997 Kč. „

 

„Program rozvoje venkova na období 2007-2013 (PRV) umožňoval čerpání prostředků pro zemědělství a venkov z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Celková částka přidělených prostředků z EAFRD byla přibližně 2,8 mld. €, což spolu s příspěvkem ze státního rozpočtu ČR představovalo na celé sedmileté období částku 3,7 mld. €.“

 

Přímé platby

Přímé platby jsou nejvýznamnější kategorií podpor, které jsou poskytovány českému zemědělství po vstupu ČR do EU. V letech 2013 a 2014 mezi přímé platby shodně patřily: SAPS, oddělená platba za cukr (SSP), oddělená platba za rajčata (STP) a zvláštní podpory podle čl. 68 NR (ES) č. 73/2009 a nařízení vlády č. 60/2012 Sb. směrované na citlivé sektory (brambory pro výrobu škrobu, chmel, telata masného typu a bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostech, krávy chované v systému s tržní produkcí mléka). V naprosté většině jsou přímé platby poskytovány na hektar obhospodařované zemědělské půdy evidované v rámci LPIS a jsou vypláceny ze zdrojů EU v systému SAPS (tzv. jednotná platba na plochu). SAPS je hlavní přímou platbou plně hrazenou z prostředků Evropské Unie, o kterou může žádat fyzická nebo právnická osoba obhospodařující zemědělskou půdu.“

 

Přímé platby ze zdrojů EU
Jednotná platba na plochu (SAPS) Na rok 2013 byl celkový příjem plateb ze zdrojů EU pro ČR v rámci SAPS určen ve výši 832,8 mil. €, což při stanoveném kurzu 25,730 Kč/€ představovalo výslednou částku 21 428,7 mil. Kč. Celkem byla 28 340 žadatelům vyplacena částka 20,74 mld. Kč na 3,53 mil. ha z. p.“

 

Místní akční skupiny (MAS)

Jedním z významných aktérů rozvoje venkova jsou místní akční skupiny (MAS). Počet MAS v ČR se stále mírně zvyšuje, v současné době MAS je podle NS MAS jejich počet 181, z toho 112 bylo podpořeno v rámci PRV 2007-2013, který byl převážně hlavní zdrojem pro získávání a rozdělování finančních prostředků na činnost MAS a plnění SPL (strategického plánu LEADER). Hlavním účelem MAS je sdružit aktivní obyvatele a subjekty ke spolupráci na realizaci rozvoje venkova v lokálním měřítku, i propojit veřejný, podnikatelský a neziskový sektor. Cílem strategií MAS je zpravidla zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s posílením řídících a administrativních schopností na venkově. Principy LEADER vedou v součinnosti s místní samosprávou k pozitivním efektům, plynoucím ze spojení různých subjektů, které ve venkovském prostoru působí. Míra úspěchu implementace principů LEADER bude předmětem ex-post evaluace.

Všechny MAS mají dnes téměř celorepublikové pokrytí území ČR. V období PRV 2007-2013 byla příležitost zapojit se pro nově vzniklé nebo MAS nevybrané v podpoře, které mohly získat finanční prostředky v projektech spolupráce a v rámci opatření III.4.1 Získávání dovedností, animace a provádění. Celkem bylo v roce 2013 v opatření III.4.1 schválených 59 projektů, s průměrnou velikostí jednoho projektu 0,5 mil. Kč.

 

„V ČR dosud neexistuje monitoring technologií obdělávání půd. Jednorázově byla výměra o. p., na které jsou používány minimalizační technologie, zjišťována v Agrocenzu 2010, kde činila 812 tis. ha, dle expertů39 je v roce 2014 odhadována na 1,2 mil. ha. Ve srovnání s rokem 2013 zůstává rozloha ploch obdělávaných půdoochrannými technologiemi40 stejná, tzn. 240-270 tis. ha o. p.“

 

K překročení hodnot přípustného znečištění půd (vyhláška č. 13/1994 Sb.) docházelo v letech 2000-2014 nejvíce u obsahů DDT. Požadavkům této vyhlášky na obsah organických chlorovaných pesticidů nevyhovělo v roce 2014 celkem 18 monitorovacích ploch na orné půdě a 2 monitorovací plochy na TTP (tj. 46 % vzorků). V ČR je používání přípravků na bázi DDT zakázáno již od roku 1974, vysoké procento nadlimitních vzorků však svědčí o velké perzistenci a tedy dlouhodobém zatížení půdy.“

„Zemědělská technika
Nárůst dodávek traktorů do zemědělství kulminoval v roce 2008, kdy bylo dodáno nejvíce traktorů (3 098 ks za rok). Následně vlivem hospodářské a finanční krize došlo v obnově techniky k výraznému poklesu. Za poslední 3 roky se dodávky traktorů ustálily mezi 2 100-2 450 ks za rok.“

 

„Ztráta půdy jejím zakrytím
Zakrytí povrchu půdy nepropustným materiálem (soil sealing) způsobuje závažné škody na životním prostředí a je nejdůležitější formou degradace půdy. Kromě likvidace produkčního potenciálu půdy přispívá k poškození biodiverzity, zvyšuje nebezpečí povodní a nedostatku vláhy, přispívá ke globálnímu oteplování. Od roku 1966 se snížila výměra zemědělské půdy o 297 tis. ha, lze předpokládat zakrytí významné části této plochy. Produkci na zemědělské půdě negativně ovlivňuje kromě změny kvality půdy i poměrově vyšší zábor zemědělské půdy na úrodných půdách než na marginálních půdách. Celkový přehled změn v ČR podle vyhodnocení průměrných cen v katastrálních územích Tato skutečnost vede zejména v nížinách v blízkosti obcí k celkovému úbytku kvalitní půdy, což způsobuje celkové snížení kvality zemědělské půdy, a tím ke snížení konkurenceschopnosti zejména polní výroby.“

 

„Geneticky modifikované plodiny
Problematika GMO (zejména v zemědělství a potravinářství) je v EU stále kontroverzním tématem. Pohledy jednotlivých členských států jsou značně odlišné a je obtížné dosáhnout jakýkoliv konsensus. ČR se řadí spíše k liberálním státům, které při nakládání s GMO vychází z vědeckých poznatků. GM plodiny jsou v celosvětovém měřítku významnou složkou zemědělské výroby, zatímco podíl ploch v EU v rámci světa je zanedbatelný. Celková plocha GM plodin ve světě
v roce 2014 tvořila rekordních 181,5 mil. ha. Nárůst pěstování GM plodin je již druhým rokem zaznamenán v rozvojových zemích. Meziročně došlo k navýšení plochy GM plodin ve světě o 3,6 mil. ha. Od roku 1996, kdy se GM plodiny začaly ve světě pěstovat na výměře 1,7 mil. ha, došlo během 18 let k více než stonásobnému nárůstu plochy. Z celkové plochy GM plodin ve světě v roce 2014 tvoří 40 % plocha v USA. Tři největší pěstitelé GM plodin (USA, Brazílie a Argentina) zaujímají plochu 77 % z celku. GM plodiny pěstovalo rekordních 18 mil. pěstitelů ve 28 státech světa. Největší výměry GM plodin se nacházejí v USA (73,1 mil. ha – kukuřice, sója, bavlník, řepka, cukrová řepa, vojtěška, papája a dýně), Brazílii
(42,2 mil. ha – sója, kukuřice a bavlník), Argentině (24,3 mil. ha – sója, kukuřice a bavlník), Indii (11,6 mil. ha – bavlník), Kanadě (11,6 mil. ha – řepka, kukuřice, sója a cukrová řepa), Číně (3,9 mil. ha – bavlník, papája, topol, rajčata, sladká paprika) a v Paraguay (3,9 mil. ha – sója, kukuřice a bavlník). Plocha GM plodin v EU zaznamenala po historicky největší výměře v roce 2013 meziroční pokles o 5,6 tis. ha a v roce 2014 činila 143 tis. ha. Zejména díky meziročnímu
poklesu ploch ve Španělsku a v ČR došlo k jejímu celkovému poklesu v rámci EU oproti loňskému roku o 4 %. První místo v pěstování GM plodin v EU tradičně zaujímá Španělsko, kde došlo k poklesu plochy o 4 %, druhé je Portugalsko, kde došlo k nárůstu plochy o 5 %. GM plodiny (kukuřice) se pěstují pouze v několika zemích EU (tab. T8.8/01). Ve srovnání s jinými regiony světa EU přistupuje ke GM plodinám s vysokou mírou obezřetnosti, s principem předběžné opatrnosti a nevyužívá tedy GM plodiny v takové míře jako např. USA, kde „nové technologie“ nachází stále větší uplatnění. Proces uvádění GM plodin do životního prostředí je dlouhý, finančně a administrativně náročný. Uplatnění GM plodin na
trhu EU je velmi problematické z důvodu vyšší nákladovosti i značné nedůvěry obyvatelstva. Výsledkem je mj. i stagnace či pokles ploch GM plodin v některých zemích a potřeba dovozu GM plodin (sóji) do EU pro využití v krmivech.
Produkce GM kukuřice je ve většině případů využívána jako krmivo pro hospodářská zvířata, z menší části také jako surovina pro výrobu bioetanolu či bioplynu. Vypěstovaná GM kukuřice není v ČR užívána pro potravinářské účely.

geneticke modifikace

 

Také v roce 2014 byla pro komerční využití pěstována na území EU, tedy i v ČR, jediná GM plodina, kukuřice, označovaná též jako „Bt kukuřice“, odolná vůči zavíječi kukuřičnému, která se v ČR pěstuje od roku 2005. Jedná se o GM plodinu s vloženým genem z půdní bakterie Bacillus thuringiensis (odtud Bt-kukuřice), který kukuřici propůjčuje odolnost proti škodlivému výše zmíněnému zavíječi kukuřičnému. Doposud největší výměra GM kukuřice v ČR byla zaznamenána v roce 2008, kdy bylo oseto 8 380 ha (cca 3 % celkové plochy kukuřice v ČR). V posledních letech výměra GM kukuřice v ČR klesá. V roce 2014 byl zaznamenán jak meziroční pokles výměry o 32 % na 1 754 ha, tak i pokles počtu pěstitelů o 42 %.

V oblasti právního rámce v roce 2014 došlo s účinností od 1. 1. 2014 ke změně zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. ledna 2014 došlo ke spojení ÚKZÚZ a SRS. Součástí ÚKZÚZ se tak staly některé útvary, které do 31. prosince 2013 existovaly samostatně jako SRS. Tyto útvary nadále zodpovídají svým dílem za kontrolu pravidel pěstování GM plodin na místě pěstování. Nadále provádějí kontroly a posouzení dopadu pěstování na životní prostředí. Na základě dosavadních poznatků a s ohledem na stávající situaci v oblasti GMO v EU lze očekávat, že zájem českých pěstitelů o technologii, založenou na GM plodinách, se bude vyvíjet úměrně s mírou tolerance GMO evropskými spotřebiteli, a s tím spojeným vývojem předpisů EU. V ČR bude nadále existovat možnost výběru mezi pěstováním Bt kukuřice a konvenčním či ekologickým pěstováním.“

V kategorii Dokumenty, Ekonomika, Životní prostředí

Příspěvek četlo 461 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 22.10.2015

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky