Příspěvek četlo
812 total views
Přetiskujeme text Petra Ješátka k aktuálně projednávanému zákonu o Národním parku Šumava, který nyní projednává Poslanecká sněmovna. Stanovisko Petra Ješátka k projednávanému zákonu Občanský monitoring plně podporuje.
Poslanci budou ve druhém čtení projednávat Zákon O ochraně přírody a krajiny. Určitě po projednávání ve výborech bude k návrhu řada připomínek. Je třeba si však uvědomit, že sebelepší zákon se bude snažit některý ze státních úředníků ve svém rozhodování přizpůsobit sobě, nebo různým skupinám lidí s různými zájmy, finančními nevyjímaje.
V příloze příklad ze Šumavy, kdy dřívější náměstek NP Šumava, velký, dá se říci v určitém ohledu až fanatický zastánce bezzásahovosti, po svém jmenování ministrem Brabcem, po návštěvě předsedy ANO, pana Babiše na Šumavě, naprosto obrátil: V Plánu péče nyní, již jako ředitel Národního parku Šumava, snižuje bezzásahové území, což by se dalo ještě případně i pochopit, ale horší je, že se naprosto odklání od minulých Plánů péče od vzniku parku před 25 lety. Ty nařizovaly v zásahovém území (na 77 % zejména výsadby listnatých sazenic a jedle a záchranu jejího šumavského genofondu. Zároveň tyto plány péče nařizovaly přeměnu smrkových, uměle založených monokultur v nižších vegetačních stupních na lesy smíšené, ekologicky stabilnější, přírodě blízké, viz Cílové dřeviny v Plánu péče. A viz příloha Vegetační stupně do roku 2030.
Pan ředitel v televizním pořadu Nedej se (v 11 minutě) všechny tyto postupy kategoricky odmítá. Naopak, jako by si neuvědomoval, že rozsáhlé holiny na stovkách hektarů zásahového území – po předchozích kalamitách, je to to nejhorší, co by mohlo lesní ekosystém potkat, je odmítá zalesňovat dalších až 28 let! Viz příspěvek Šumava či holina?
Tato jeho rozhodnutí jsou naprosto v rozporu s minulými plány péči, kdy jsme uvedené přeměny čistě jehličnatého lesa v les smíšený, prováděli, o lesní ekosystém pečovali v zásahovém území s jejich znalostí s tím, že po vzoru českých a evropských lesníků v době předválečné , v minulém století , prováděli podsadby a ve starších porostech hospodařili výběrným způsobem. Cílem bylo smazat rozdíl mezi lesem takto obhospodařovaným a lesem přírodním a následně po změně druhové skladby jej ponechat přírodním procesům. (Viz Příloha Prales-Výběrný les).
Že názory pana ředitele jsou naprosto v rozporu s vědeckými dokumenty, tedy – co znamená nezalesnění rozsáhlých holin pro celý lesní ekosystém, ukazují vědci z Jihočeské univerzity. Viz vyhodnocené družicové snímky o teplotě.
Současně i předpokládaný posun vegetačních stupňů již do r. 2030 (viz příloha s mapou z Mendelovy univerzity Brno dává zcela jasně přednost výsadbě listnatých sazenic a jedle před preferováním holin a následné případné přirozené obnovy smrku.
Národní parky, jakožto území s nejvyšší ochranou přírody, nelze spravovat stejným způsobem jako fabriky, kanceláře či obchodní řetězce, či dokonce těžební firmy. Musí mít svoji jasně danou, vědecky, tedy i lesnicky, ověřenou vizi a nikoliv ničím nepodložené chování jednotlivce . Jsem přesvědčen, že jedině komunikace s univerzitami lesnickými, přírodovědeckými a zřizovatelem národních parků, to je MŽP ČR na této úrovni, může vnést klid na Šumavu. Ředitelé národních parků jsou pověřeni jejich řízením, nikoliv realizací svých názorů. Zákon by měl dát jasné meze a na něj navázaný realizační cíl, spolu s plánem a harmonogramem dosažení cílů, by měl být vyhodnocován a podle toho management hodnocen i odvoláván a jmenován. Nikoliv podle toho, jak dokáže realizovat plány v té době jakéhokoliv ministra.
Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu). Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi
V kategorii Šumava, Životní prostředí
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 16.3.2016
