Příspěvek četlo
929 total views
Přetiskujeme text Petra Ješátka, bývalého lesního inspektora Národního parku Šumava, nyní v důchodu.
Zesnulý novinář, důchodce a myslivec ze Šumavy pan Václav Bouda, měl za celá desetiletí pečlivé informace o Šumavě, včetně Národního parku Šumava. Se svými přáteli probíral mimo jiné i otázku zaměstnanosti. Jeho článek Pravda o zaměstnávání Šumaváků vychází najevo vystihuje pravdu o této oblasti života obyvatel Šumavy v současnosti. Pokud se podíváte na přiložený film, kdy vedení parku v rámci veřejných zakázek od r. 2008 mělo zájem zajistit objektivitu a možnost rovného zacházení s místními OSVČ a velkými firmami, musíte se divit, proč tomu není tak, po vypršení těchto rámcových smluv od roku 2014. Tedy již i po odvolání ředitelů Stráského a Mánka, kteří tomuto systému sice mnoho nefandili, ovšem museli se chovat podle něj. Po nástupu ministra Brabce, jeho náměstek Ing. Dolejský příslíbil, že se bude v systému pokračovat a zcela jasně, se znalostí problému řekl i do medií, že řešením je zadávat zakázky menšího rozsahu, což se dělo a umožnit tak místním OSVČ soutěžit v rámci zákona o veřejných zakázkách. Systém na Šumavě byl jediným z celé republiky, který tuto rovnost v rámci zákona umožňoval a značně komplikoval korupci ve veřejných zakázkách. Dokonce bylo ošetřeno i to, že velký dodavatel těžebních prací nesměl kupovat jím dřevo vyrobené. Mohl kupovat dřevo vyrobené jiným dodavatelem prací. Logicky jsme tak zamezili možnosti, že dodavatel těžebních prací při možnosti koupení dřví, jím vyrobeného, nemohl ve spolupráci s lesníkem dohodou snížení kvality kupovaného dříví nabídnout cenu za práci daleko nižší než jiný, včetně místních OSVČ, který dřevo nekupuje.
Uvedený systém byl trnem v oku velkým firmám i některým lesníkům.
Od r. 2014, tedy poslední dva roky, se situace změnila a rámcové smlouvy byly uzavřeny většinou s velkými firmami a tendry vypisovány s částkou 5 mil. Kč a více. Je pochopitelné, že tím OSVČ na Šumavě skončili a vedení parku jim doporučilo, aby uzavřelo “subdodávky”, tedy švarcystém s těmito velkými firmami. Místní si neuvědomili, že si tak vedení parku ulehčilo práci a oni se stali doslova vazaly těchto velkých společností a stali se vydíratelnými: pokud neodevzdají firmě “desátky” z každé faktury. Naopak vedení parku navyšuje ceny zakázek o desítky procent a zbytečně vynaložené státní peníze tak plynou do zisku velkých firem.
Naprosto paradoxní situace je u kočích, kteří pracují v oblasti přibližování dříví. Za doby ředitele Mánka se děla velká akce návratu koní na Šumavu. Ano, koně sem patřili a patří. Ovšem, nikoliv jako státní, ale soukromé, tedy kočích, kteří pracují jako OSVČ. Jednalo se zejména o hřebčinec v Písku, s ředitelem, dřívějším poslance, dnes senátorem Ing. Kratochvílem (ČSSD), který dodával koně pro stát. Byl tam i další chovatel koní. Garantem této akce byl náměstek pro lesy NP Šumava ing. Kozel, který zajišťoval nákupy koní, vozů, postroje atd za milionové částky. Byla vytipována pracoviště, kterých je na Šumavě při šetrném lesnickém hospodaření většina atd. Po ekonomickém, ale i organizačním krachu tohoto “socialistického” návratu koní na Šumavu a změně ředitele, se stalo neočekávané: Ztráta státních financí na tomto nesmyslu nebyla na nikom vymáhána a naopak pan náměstek Ing. Kozel přišel s názorem, že koně do lesa už nepatří a že nadělají více škod, než harvestory a vyvážecí soupravy.
Podivuhodné prozření?
Nikoliv, za majiteli těchto těěžebních technologií stojí přátelé v této organizaci a ti nabízejí kočím práci, pokud budou odvádět “desátky”. Tak se vše vrátilo do nejen starých kolejí, ale “kamarádi” položili koleje nové a nyní předpokládají, že vydrží se současným vedením…
Závěrem mne doslova rozesmál názor jedné paní, bývalé pracovnice parku, že tak nařizuje zákon… Nevím, jak řekl Švejk, zda je tak hloupá, nebo zaplacená.
Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu). Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi Ostatní články Petra Ješátka na našich stránkách jsou zde.
V kategorii Šumava
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 24.4.2016
Zdravím z Krkonoš. Zajímalo by mne, na základě jakých informací jste dospěl k názoru, že systém zadávání veřejných zakázek Správou KRNAP neumožňuje rovnost zájemců a uspění i místních OSVČ ve výběrovém řízení. Není to totiž pravda.
Otakar Schwarz
Systém LesIS byl vyhodnocen,jako nejvíce transparentní a obdržel za to i celorepublikové ocenění. Rovněž i při kontrole MF ČR v r.2010 byl velice dobře hodnocen. Neznám způsob zadávání u vás a nikde jsem nenapsal,že tomu tak u vás není.Zároveň útoky velkých firem,spec.v roce 2010 v té době majitele LessForestu ing. Mičánka, byl doslova hysterický a řekl řediteli Krejčímu: Ty tady dlouho nebudeš a náměstkovi pro lesy Faitovi: Vy se koukejte srovnat s těmi zakázkami,tedy LesISem,nebo tady nebudete také. Transparentnost rozhodně nevyhovovala.
Před chvílí jsem si přečetl na Silvariu,že v deníku Právo vyšel článek,kde majitel firmy s veřejnými zakázkami za miliony Kč v NP Šumava na LS Modrava, vyhrožuje likvidací OSVČ,která se zúčastnila také výběrového řízení a ze strachu přihlášku stáhla. Něco divného v zadávání veřejných zakázek v tomto národním parku. V minulosti jsme zjistili podvody a zlodějiny za miliony a skončilo to sebevraždou těžebního technika. Tak to tenkrát uzavřela Klatovská Policie,která šetří i tento případ. Když místní,včetně mne,již jako důchodce upozorňovali současného ředitele Hubeného,že se dějí nekalé věci a že mu pomůžou to odhalovat,odmítl to,že si to vyšetří sami. Prohlásil,že se krade,ale málo. Podivný přístup k majetku státu ?