Senát: Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám Reakce Evropské unie

Senát: Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám Reakce Evropské unie


Příspěvek četlo

 634 total views

senát

Upozorňuji na zajímavý dokument Senátu:  Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám Reakce Evropské unie

Celý dokument si můžete přečíst na stránkách Senátu zde.

Záloha dokumentu na našich stránkách je zde.

Níže cituji části dokumentu, které mne zaujaly.

 

Bezpečnostní situace Evropské unie se v posledních letech dramaticky změnila. Problémy se zajištěním míru a stability ve východním a jižním sousedství EU svědčí i nadále o tom, že Unie musí přizpůsobit a znásobit své kapacity, aby mohla splnit svou úlohu zajišťovatele bezpečnosti, a zaměřit se přitom zejména na vzájemnou provázanost mezi vnější a vnitřní bezpečností. Mnoho problémů v oblasti zajišťování míru, bezpečnosti a prosperity způsobuje v současné době nestabilita v zemích, jež bezprostředně sousedí s EU, a proměnlivý charakter hrozeb.

 

Definice hybridních hrozeb jsou sice různé a musí zůstat flexibilní, aby mohly reagovat na proměnlivou povahu těchto hrozeb, ovšem jde o to vystihnout soubor různých nátlakových a podvratných činností a konvenčních i nekonvenčních metod (např. diplomatických, vojenských, ekonomických a technologických), které mohou různí státní i nestátní aktéři koordinovaným způsobem využívat k tomu, aby dosáhli konkrétních cílů, aniž by formálně vyhlásili válku. Snahou je obvykle využívat zranitelnosti cíle a vytvářet nepřehledné situace s cílem narušit rozhodovací procesy. Nástrojem těchto hybridních hrozeb mohou být masivní dezinformační kampaně a využívání sociálních médií k propagandě nebo k radikalizaci, náboru a přímému ovládání příznivců.

 

Jelikož boj proti hybridním hrozbám souvisí s národní bezpečností a obranou a zachováním práva a veřejného pořádku, hlavní odpovědnost nesou členské státy, neboť jednotlivé slabiny jsou většinou specifické pro jednotlivé země. Mnoho členských států EU se však potýká i se společnými hrozbami, jejichž cílem mohou být rovněž přeshraniční sítě nebo infrastruktury. Takovým hrozbám je možné účinněji čelit pomocí koordinované reakce na úrovni EU, a sice prostřednictvím politik a nástrojů EU, využitím evropské solidarity, vzájemné pomoci a plného potenciálu Lisabonské smlouvy. Politiky a nástroje EU mohou hrát – a ve významné míře již hrají – zásadní úlohu při zvyšování informovanosti. Tím se zlepšuje schopnost reakce členských států na společné hrozby.

 

Cílem tohoto společného sdělení je usnadnit vznik komplexního přístupu, který umožní Evropské unii v koordinaci s členskými státy bojovat s konkrétními hrozbami hybridní povahy tím, že všechny příslušné nástroje budou fungovat v součinnosti a zlepší se spolupráce mezi všemi příslušnými aktéry4 . Navrhovaná opatření vycházejí ze stávajících strategií a odvětvových politik, které přispívají k dosažení větší bezpečnosti. Mezi nástroje, které tak mohou rovněž napomoci v boji proti hybridním hrozbám, patří zejména Evropský program pro bezpečnost , nová globální strategie Evropské unie pro pro zahraniční a bezpečnostní politiku a Akční plán pro evropskou obranu6 , Strategie kybernetické bezpečnosti EU , strategie energetické bezpečnosti8 a strategie Evropské unie pro námořní bezpečnost .

Hybridní hrozby využívají zranitelnosti určité země a často se snaží oslabit základní demokratické hodnoty a svobody.

Kromě toho by bylo vhodné provést v členských státech průzkum za účelem identifikace oblastí náchylných k hybridním hrozbám. Jeho cílem by bylo určit ukazatele hybridních hrozeb, začlenit je do mechanismů včasného varování a stávajících mechanismů pro hodnocení rizik a v případě potřeby je sdílet.

Středisko EU pro hybridní hrozby 

Středisko EU pro hybridní hrozby zřízené v rámci Střediska Evropské unie pro analýzu zpravodajských informací (EU INTCEN) Evropské služby pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“) se zaměří na analýzu hybridních hrozeb. Toto středisko bude shromažďovat, analyzovat a sdílet utajované informace a informace z otevřených zdrojů, které se konkrétně týkají ukazatelů a varování v souvislosti s hybridními hrozbami, od různých zúčastněných stran v rámci ESVČ (včetně delegací EU), Komise (včetně agentur EU10) a členských států.

Strategická komunikace

Pachatelé hybridních hrozeb mohou systematicky šířit falešné informace, mimo jiné prostřednictvím cílených kampaní v sociálních médiích, a tím se snažit o radikalizaci jednotlivců, destabilizaci společnosti a politickou propagandu. Zásadní význam má proto schopnost reagovat na hybridní hrozby prostřednictvím spolehlivé strategické komunikace. Odolnost společnosti je možné posílit zejména tím, že budou zajištěny okamžité konkrétní reakce a že se zlepší veřejné povědomí o hybridních hrozbách.

Vesmír

Hybridní hrozby by se mohly zaměřit na vesmírné infrastruktury, což by mělo dopad na mnoho odvětví. EU vytvořila rámec na podporu pozorování a sledování vesmíru27, aby tato aktiva, jež jsou ve vlastnictví členských států, propojila, aby byly zajištěny služby pozorování a sledování vesmíru28 určeným uživatelům (členským státům, orgánům a institucím EU, vlastníkům a provozovatelům kosmických lodí a orgánům civilní ochrany). V souvislosti s vytvořením kosmické strategie pro Evropu Komise prozkoumá její další rozvoj, aby bylo možné monitorovat hybridní hrozby pro vesmírné infrastruktury.

Mnoho kritických infrastruktur potřebuje k synchronizaci svých sítí (např. energetika a telekomunikace) nebo transakcí s časovým razítkem (např. finanční trhy) přesné časové údaje. Závislost na jediném signálu časové synchronizace globálního družicového navigačního systému nezajišťuje odolnost nutnou pro boj proti hybridním hrozbám. Evropský globální družicový navigační systém Galileo by mohl nabídnout druhý spolehlivý zdroj pro časové údaje.

Ochrana veřejného zdraví a potravinového zabezpečení Zdraví obyvatel by mohlo být ohroženo manipulací s přenosnými nemocemi či kontaminací potravin, půdy, vzduchu a pitné vody chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami (tzv. látky CBRN). Kromě toho může úmyslné šíření nákaz zvířat či rostlin vážně ohrozit potravinové zabezpečení Unie a mít významné hospodářské a sociální dopady na klíčové články potravinového řetězce v EU.

Kybernetická bezpečnost EU významnou měrou profituje ze své propojené a digitalizované společnosti. Kybernetické útoky by mohly narušit digitální služby v celé EU a tyto útoky by mohli využívat původci hybridních hrozeb. Zvýšená odolnost komunikačních a informačních systémů v Evropě má význam pro podporu jednotného digitálního trhu.

Průmysl

Jelikož se stále více využívají služby jako cloud computing a data velkého objemu, zvyšuje se i zranitelnost vůči hybridním hrozbám.

Energetika

Vznik inteligentních domácností a spotřebičů a rozvoj inteligentních sítí a rostoucí digitalizace energetického systému také vedou ke zvýšené zranitelnosti vůči kybernetickým útokům.

Doprava

Moderní dopravní systémy (železniční, silniční, letecká a námořní doprava) jsou závislé na informačních systémech, které jsou zranitelné vůči kybernetickým útoků.

Boj proti financování hybridních hrozeb

Původci hybridních hrozeb potřebují pro své aktivity finanční prostředky. Finance mohou být použity na podporu teroristických skupin nebo subtilnějších forem destabilizace, jako je podpora nátlakových skupin a okrajových politických stran.

V kategorii Bezpečnost

Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 20.7.2016

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky