Příspěvek četlo
1,048 total views
Upozorňuji na zajímavý dokument Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2015.
Dokument si můžete na stránkách Poslanecké sněmovny přečíst zde.
Záloha dokumentu na našem serveru je uložena zde.
Níže uvádím citace dokumentu, které mne zaujaly.
Přímé platby ze zdrojů EU
Jednotná platba na plochu (SAPS)
Na rok 2014 byl celkový příjem plateb ze zdrojů EU pro ČR v rámci SAPS určen ve
výši 773,75 mil. €, což při stanoveném kurzu 27,50 Kč/€ představovalo výslednou
částku 21 278,5 mil. Kč. Celkem bylo 29,8 tis. žadatelům vyplaceno 20,96 mld. Kč na
3 539 tis. ha z. p.
Také v období 2015–2020 jednotná platba na plochu zemědělské půdy i nadále
reprezentuje nejvýznamnější složku přímých plateb poskytovaných z rozpočtu EU a bude
představovat zhruba 55 % částky určené na přímé platby. SAPS je opět udělován na hektar
způsobilé a oprávněné zemědělské půdy. Poskytnutí finanční podpory zemědělci je mimo jiné
podmíněno řádným obhospodařováním zemědělské půdy, dodržováním standardů kontroly
podmíněnosti (Cross Compliance), podrobně viz kap. 2.2.4.
V roce 2015 byl pro ČR celkový příjem plateb ze zdrojů EU v rámci SAPS určen ve
výši 462 mil. €, což při stanoveném kurzu 27,187 Kč/€ představovalo výslednou částku
12 564 mil. Kč. Na SZIF bylo podáno o tuto podporu 29,0 tis. žádostí na 3,55 mil. ha z. p.
Geneticky modifikované potraviny
V celosvětovém měřítku jsou GM plodiny významnou složkou zemědělské výroby,
podíl ploch v EU v rámci světa je však zanedbatelný. Ve srovnání s jinými regiony světa EU
přistupuje ke GM plodinám s vysokou mírou obezřetnosti, s principem předběžné opatrnosti.
Proces uvádění GM plodin na trh je dlouhý, finančně a administrativně náročný. Postoje
jednotlivých členských států EU na pěstování GM plodin jsou značně odlišné, převažuje spíše
negativní stanovisko, bez opory vědeckých stanovisek. ČR se řadí spíše k liberálním státům,
které při nakládání s GMO vychází z vědeckých poznatků.
Na území EU, tedy i v ČR, je povolena pro účely pěstování pouze jedna GM plodina,
kukuřice, která je označována také jako MON810 nebo „Bt kukuřice“. Jedná se o GM plodinu
s vloženým genem z půdní bakterie Bacillus thuringiensis (odtud Bt kukuřice), který kukuřici
propůjčuje odolnost proti škodlivému zavíječi kukuřičnému. Jiná GM plodina nebyla
v uplynulém období v EU schválena.
V ČR se GM kukuřice pěstuje od roku 2005, kdy její plocha začínala na 150 ha. V roce
2015 se pěstovala na výměře 997 ha, oproti roku 2014 došlo k poklesu pěstování této plodiny
téměř o polovinu a k poklesu počtu pěstitelů z 18 na 11. Je to dáno zejména administrativní
náročností pěstování GM kukuřice (evidence, označování, nakládání s produkcí) a nutností
dodržovat pravidla koexistence (sousedství s běžnými plodinami), kde hraje významnou roli
vhodnost pozemků. V neposlední řadě je příčinou i negativní medializace problematiky
GMO. Obdobná situace je i v rámci ostatních států EU.
Stále přetrvávají obavy a neochota odběratelů odkoupit produkty GM plodin,
případně i zvířat, která takovými plodinami byla krmena. Tyto problémy souvisejí obecně
s přetrvávajícím negativním vnímáním GMO v EU.
Významnou právní změnou týkající se celé EU je přijetí Směrnice Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2015/412 ze dne 11. března 2015, kterou se mění směrnice
2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat pěstování geneticky
modifikovaných organismů (GMO) na svém území. Členské státy měly možnost od 2. dubna
do 3. října 2015 požádat o úpravu zeměpisné působnosti podané žádosti nebo povolení, které
bylo uděleno do 2. dubna 2015 bez zdůvodnění. ČR vychází z vědeckých podkladů
a dlouhodobě platných a uznávaných studií, proto možnost zákazu pěstování GM plodin na
území ČR využita nebude a nadále bude umožněna svobodná volba každého pěstitele, jakou
formu plodiny pro pěstování zvolí, zda konvenční, ekologickou či geneticky modifikovanou.
Přijetím uvedené směrnice pro ČR vyvstala řada úkolů a právních změn.
Organizace a kontrola pěstování GM plodin v ČR je následující: Pěstitel geneticky
modifikované plodiny nahlašuje informace o pěstování na příslušné pracoviště SZIF, které
provede fyzickou předběžnou kontrolu nahlášených dat u pěstitele v terénu a vloží získaná
data do databáze LPIS. Následně vyhotovené protokoly s poznatky z terénu SZIF zašle na
ÚKZÚZ k sumarizaci informací, závěrečné kontrole dat a k vyhodnocení. MZe provádí
metodický dohled a poskytuje konzultace ÚKZÚZ ve výběru daných lokalit, kde je
indikováno vybočení z pravidel koexistence. Poté ÚKZÚZ provede fyzickou kontrolu těchto
lokalit, zjistí a řeší stav, eventuálně odebere vzorky a předá je k rozborům pro následnou
analýzu a vyhodnocení, kterou provádí VÚRV. ÚKZÚZ ukončí kontroly s pěstiteli
GM kukuřice (časově podle dodání analýz z laboratoře VÚRV), vyhotoví závěrečné
protokoly a předá je k podepsání pěstitelům. SZIF řeší podněty z ÚKZÚZ s problematickými
pěstiteli GM plodin a má na starosti správní řízení. Dále ÚKZÚZ provádí rozbory účinnosti
pěstované GM kukuřice proti zavíječi kukuřičnému.
V kategorii Dokumenty, Životní prostředí
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 17.9.2016
