Občanský monitoring Rés publica očima občanů. DIY zpravodajství a spousta dalších projektů. Zapojte se. Těšíme se na diskusi či spolupráci.

“Hlavní událostí, která zcela zásadně ovlivnila vývoj EU, bylo jednoznačně referendum o setrvání Spojeného království v EU. Britský premiér David Cameron všelidové hlasování vyhlásil poté, co se na únorové Evropské radě s ostatními vedoucími představiteli EU domluvil na opatřeních, která by upevnila zvláštní postavení své země v rámci EU. I přes tuto dohodu hlasovala 23. června nadpoloviční většina zúčastněných voličů Spojeného království pro odchod své země z EU. V návaznosti na tento výsledek aktivovala nová britská premiérka Theresa Mayová dne 29. března 2017 článek 50 Smlouvy o Evropské unii a zahájila tak proces, který má ze Spojeného království učinit historicky první členskou zemi, která opustí Unii.

Ostatních 27 členských států (dále jen „EU-27“) v reakci na tuto událost zahájilo debatu o budoucím směřování Unie a možných reformách jejího fungování. Proces politické reflexe byl na vrcholné úrovni zahájen v září 2016 na mimořádném neformálním setkání představitelů zemí EU-27 v Bratislavě. Bylo na něm přijato tzv. Bratislavské prohlášení, které vymezilo základní linie budoucího směřování EU.

Orgány EU a členské státy (dále jen „ČS“) se v roce 2016 s  úspěchem vyrovnávaly s  migrační krizía přijaly řaduopatření přispívajících k efektivní regulaci množství osob přicházejících do EU. K těm nejvýznamnějším opatřením patřilo sjednání společného prohlášení mezi EU aTureckem, uzavření západobalkánské trasy pro nelegální migraci, vytvoření a spuštění Evropské pohraniční a pobřežní stráže či posilování spolupráce EU střetími zeměmi původu a transitu, prostřednictvím tzv. migračních kompaktů. V návaznosti na teroristické útoky, které postihly mj. Francii, Belgii a Německo, se ČS shodly na nových předpisech zjednodušujících výměnu informací, omezujících přístup ke zbraním či posilujících pravomoci agentury Europol.”

EK dne 13. ledna 2016 zahájila (historicky první) strukturovaný dialog k prosazování a zachování zásad právního státu s některou z ČS. Vlastní mechanismus dohledu nad dodržováním zásad právního státu EK aplikovala na Polsko (PL). Následně v návaznosti na vyhodnocení relevantních informací nejprve zaslala PL dne 1. června 2016 neveřejné stanovisko, poté dne 27. července 2016 adresovala PL soubor konkrétních doporučení. Výhrady EK směřovaly zejména k novele zákona o ústavním soudu, ke jmenování soudců ústavního soudu a k efektivitě fungování ústavního soudu a ústavního přezkumu nové legislativy. V odpovědi polská vláda odmítla doporučení EK pro neopodstatněnost a nesoulad s ústavou PL. Dne 21. prosince 2016 EK potvrdila, že v PL systémové ohrožení právního státu trvá a přijala doplňující doporučení týkající se nevyřešených problémů i problémů nových a vyzvala PL k jejich řešení do 2 měsíců; zároveň připomněla, že v případě neuspokojivého výsledku může zvážit možnost spuštění procedury podle čl. 7 SEU.

Problematikou se zabývá i EP, který dne 25. října 2016 přijal usnesení o „Vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva“. Ambiciózní iniciativa EP obsahuje doporučení EK, aby do září 2017 předložila na základě čl. 295 SFEU návrh na uzavření interinstitucionální dohody (Pakt Unie o demokracii, právním státu a základních právech), která by vytvořila komplexní mechanismus Unie zahrnující všechny příslušné aktéry a sjednocující a doplňující všechny stávající mechanismy. Hlavním cílem by podle EP měla být prevence porušování hodnot Unie a jeho náprava, měla by však zahrnovat i případné sankce.”

Vesmírná politika

Za NL PRES zahájila EK širokou diskusi o podobě Kosmické strategie pro Evropu, do které zapojila národní kosmické agentury, podniky, výzkumnou sféru i občany. NL PRES se rozhodlo navázat na iniciativu LU PRES pro obnovení činnosti platformy Space Council a dne 30. května 2016 uspořádalo v Haagu  neformální zasedání ministrů pro vesmírnou politiku členských států EU a ESA. Hlavním cílem tohoto neformálního jednání byla diskuse o podstatě a směřování Kosmické strategie pro Evropu. Za NL PRES proběhlo první jednání k přípravě Kosmické strategie pro Evropu na vysoké úrovni.

Jednotný digitální trh

Rok 2016 byl klíčovým pro naplňování jednotlivých cílů obsažených ve sdělení EK z května 2015 o Strategii pro jednotný digitální trh (Digital Single Market – DSM, dále jen „Strategie“), jejímž cílem je dosažení zásadního pokroku na cestě k jednotnému digitálnímu trhu EU odstraněním překážek, které mu brání. S budováním jednotného digitálního trhu souvisí iniciativy, které jsou blíže popsané v dalších kapitolách tohoto materiálu. Jedná se především o iniciativy z oblasti elektronického obchodu, autorskoprávního rámce, právního rámce pro elektronické komunikace a roaming, ochrany spotřebitele v digitální době, digitalizace evropského průmyslu, ochrany osobních údajů a kybernetické bezpečnosti.

Jedním z cílů Strategie je také zvýšení důvěry a posílení bezpečnosti v oblasti digitálních služeb. Strategie pro jednotný digitální trh rovněž oznámila přezkum směrnice 2002/58/ES („směrnice o soukromí a elektronických komunikacích“) s cílem poskytnout uživatelům služeb elektronických komunikací vysokou úroveň ochrany soukromí a nastolit rovné podmínky pro všechny účastníky trhu.Návrh tzv. ePrivacy nařízení EK zveřejnila v lednu 2017.

V dubnu 2016 byl přijat Akční plán pro eGovernment: Urychlování digitální transformace veřejné správy“ (eGAP), který má za cíl podpořit rozvoj elektronizace veřejné správy na evropské úrovni. Cílem nového akčního plánu je modernizovat veřejnou správu, dosáhnout jednotného digitálního trhu a zapojit více občany a podniky při navrhování a poskytování vysoce kvalitních veřejných služeb. Usnesení Senátu PČR č. 480 ze dne 15. června 2016 k eGAP je při jednáních Řídícího výboru pro eGAP v plné šíři respektováno.

V prosinci 2016 vstoupila v platnost směrnice o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru s účinností od září 2018. Směrnice EU má za cíl sblížit legislativní rámce členských států v otázce přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru tak, aby informace a služby veřejného sektoru mohly v maximální míře využívat i osoby se zdravotním postižením.

Zveřejnění avizované iniciativy k volnému toku dat EK odložila na začátek roku 2017 a v lednu 2017 vydala sdělení „Budování evropské ekonomiky založené na datech“. To představuje politické a právní kroky, které mají nastartovat evropskou datovou ekonomiku.

Azylová a migrační politika

V  březnu 2016 přijali čelní představitelé členských států EUa turecký premiér společné prohlášení, jehož obsahem je provádění několika opatření vedoucích k zamezení nelegální migrace z Turecka do EU. Na základě tohoto prohlášení všichni noví nelegální migranti, kteří se dostanou na řecké ostrovy, budou vráceni do Turecka, a to v souladu s mezinárodním právem a principem non-refoulement. Zároveň za každého takto vráceného Syřana by měl být jiný Syřan přesídlen z Turecka do EU (tzv. mechanismus 1:1). Zástupci členských států dále přislíbili poskytnout 3 mld. EUR do nástroje pro uprchlíky v Turecku pro roky 2016-2017 s možným navýšením o další 3 mld. EUR v dalších letech, pokud dojde ke splnění všech podmínek. Součástí se též stalo prohlášení o liberalizaci vízové povinnosti pro občany Turecka za splnění všech podmínek a pokračování integračních hovorů o vstupu do EU. Následkem společného prohlášení, ale také v důsledku faktického omezení průchodnosti západobalkánské migrační trasy, došlo k výraznému snížení počtu příchozích osob z Turecka do Řecka a tedy ke stabilizaci stavu ve východním Středomoří.

Zatímco na východní středomořské trase došlo v roce 2016 k výraznému snížení počtu příchozích migrantů, celkovou situaci na centrální středomořské trase (s Itálií jako vstupním bodem) se vyřešit stále nepodařilo. Jako nejčastější bod pro vyplutí z Afriky byla i nadále využívána Libye, následována Egyptem a Tureckem. Problémem zůstává zejména neschopnost EU a jejích členských států vracet do zemí původu (nebo tranzitu) migranty, kteří se v EU nekvalifikují pro mezinárodní ochranu. Itálie v květnu 2016 iniciovala vznik tzv. migračních kompaktů se snahou podnítit aktivnější a užší spolupráci s třetími zeměmi v této oblasti. EK na základě této iniciativy v červnu 2016 představila nový Rámec pro partnerství se třetími zeměmi, který je zacílen na pět klíčových afrických zemí původu a tranzitu (Mali, Nigérii, Senegal, Etiopii a Niger). ČR se ztotožňuje s potřebou zaměřit se na řešení prvotních příčin nelegální migrace. V souladu s usnesením Senátu PČR č. 516 z 24. srpna 2016 však ČR požaduje, aby byla posílená podpora třetím zemím ze strany EU bezpodmínečně podmíněna plněním jejich závazků zejména v oblasti návratů nelegálních migrantů či potírání aktivit pašeráckých sítí. Usnesení VEZ PS PČR č. 309 z 22. září 2016 podpořilo pozici vlády ČR, dle které by se spolupráce měla zaměřit také na další třetí země klíčové z hlediska zvládání migračních toků, jako jsou Jordánsko, Libanon, Tunisko či Egypt.

V říjnu 2016 byl schválen návrh nařízení o evropském cestovním dokladu pro návrat nelegálně pobývajících příslušníků třetích zemí s cílem usnadnit realizaci návratů státních příslušníků třetích zemí. Tento předpis zavádí jednotný formát a posílené technické a ochranné prvky, čímž má přispět ke zvýšení míry uznávání tohoto evropského cestovního dokladu ze strany třetích zemí v případech readmise. ČR přijetí návrhu podpořila, je však skeptická ohledně očekávaného zásadního zvýšení efektivity realizace návratů. S tímto stanoviskem se ztotožnil ve svém usnesení č. 229 ze 4. února 2016 i Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny PČR.

S cílem reformovat společný evropský azylový systém (SEAS) vydala EK v květnu 2016 v rámci tzv. prvního azylového balíčku návrhy novely dublinského nařízení, nařízení k databázi Eurodac a návrh nařízení posilujícího mandát Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO), který by se měl nově nazývat Agentura EU pro otázky azylu. Následně v červenci EK představila tzv. druhý azylový balíček, v němž navrhla nařízení ustavující společný rámec EU pro přesídlování a představila revizi tří dalších azylových předpisů. Konkrétně EK navrhla nahradit směrnici o azylovém řízení a kvalifikační směrnici nařízeními a předložila návrh novely směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl. U návrhu nařízení o systému Eurodac a návrhu nařízení o Agentuře EU pro otázky azylu se již v prosinci 2016 podařilo dosáhnout částečného obecného přístupu, který opravňuje zahájit trialog s EP. Zbývající legislativní návrhy jsou projednávány na úrovni pracovní skupiny Rady. Ve snaze najít konsensus mezi ČS podporujícími a odmítajícími zavedení povinného alokačního mechanismu jako součást dublinského nařízení SK PRES otevřelo diskusi o tzv. flexibilní solidaritě, s cílem nalézt možnost nahrazení povinné účasti v relokačním mechanismu prostřednictvím zvýšeného zapojení se v jiných oblastech (např. personální, technická či finanční pomoc). Nalézt přijatelný kompromis se však stále nepodařilo.

EK také zdůrazňuje potřebu udržitelného, transparentního a přístupnějšího systému legální migrace jako základního předpokladu úspěšného řízení migrace. V této souvislosti předložila EK v červnu 2016 návrh na revizi směrnice o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (tzv. „modrá karta“). Návrh je v současné době projednáván příslušnou pracovní skupinou Rady. ČR je skeptická ohledně potřeby další regulace v oblasti legální migrace a podporuje spíše posilování praktické spolupráce v této oblasti. Pozice vlády ČR k této otázce je v souladu s usnesením Senátu PČR č. 517 ze dne 24. srpna 2016 a usnesením VEZ PS PČR č. 298 ze dne 1. září 2016, dle kterých je návrh směrnice v rozporu s principem subsidiarity.

V červnu 2016 představila EK Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí, který by měl pomoci členských zemím v rozvoji a posílení jejich integračních politik a který zdůrazňuje připravenost EK poskytnout politickou, operační a finanční podporu v této oblasti. ČR je dlouhodobě v oblasti integrace cizinců zdrženlivá k návrhům, které by případně mohly vést k zesílení role EK na úkor národní suverenity v této oblasti. Senát PČR v usnesení č. 547 ze dne 19. října 2016 tento přístup podpořil s tím, že EU by v oblasti integrace měla především podporovat a usnadňovat vzájemnou spolupráci členských států, sdílení praktických zkušeností či výměnu osvědčených postupů a neměla by zasahovat do jejich pravomocí. V souladu s pozicí vlády ČR vyjádřil ve svém usnesení č. 299 ze dne 1. září 2016 VEZ PS PČR znepokojení nad tím, že Akční plán vypracovala EK zcela samostatně bez přispění členských států.

Schengenský prostora ochrana hranic

V říjnu 2016 vstoupilo v platnost nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži (EBCG). EBCG sestává z Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (agentura Frontex s rozšířenými úkoly) a orgánů členských států odpovědných za správu hranic. Jejím hlavním úkolem je napomáhat při provádění integrované správy vnějších hranic a zajišťovat účinné řízení migračních toků a vysokou úroveň bezpečnosti v EU. VEZ PS PČR ve svém usnesení č. 231 ze dne 4. února 2016 ve shodě s vládou ČR uvítal předložení návrhu tohoto nařízení, nicméně trval na tom, že fungování EBCG nesmí zasahovat do výkonu odpovědnosti členských států za udržování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na svém území podle čl. 72 SFEU. Obdobnou připomínku uplatnil ve svém 336. usnesení ze dne 2. března 2016 i Senát PČR. ČR při projednávání návrhu nařízení postupovala dle uvedených usnesení. Výsledná verze návrhu nařízení tyto připomínky uspokojivě zohlednila.

V dubnu 2016 byl v rámci konceptu tzv. inteligentních hranic předložen návrh nařízení k systému vstupu a výstupu (EES) a související návrh na změnu Schengenského hraničního kodexu. Cílem EES je zlepšit kvalitu hraničních kontrol státních příslušníků třetích zemí a zajistit systematickou a spolehlivou identifikaci osob, které překročily dobu povoleného pobytu v schengenském prostoru. Senát PČR ve svém usnesení č. 479 z 1. června 2016 vyjádřil požadavek, aby v systému EES byly registrovány všechny osoby překračující hranice EU, včetně osob požívajících právo volného pohybu uvnitř EU, a to zejména s ohledem na tzv. zahraniční bojovníky, aniž by však zároveň docházelo k omezování svobody pohybu. Ve svém usnesení č. 295 ze dne 1. září 2016 VEZ PS PČR přivítal upuštění od záměru zřídit program registrovaných cestujících (RTP) na celounijní úrovni a s ním související zakotvení možnosti zavádět facilitační programy z iniciativy jednotlivých členských států. Připomínky obou komor PČR byly při projednávání zohledněny v pozici ČR.

V listopadu 2016 předložila EK návrh nařízení týkajícího se Evropského informačního systému pro cestovní povolení(ETIAS), evropské obdoby systému ESTA. Cílem je vytvořit automatický systém, který bude shromažďovat a vyhodnocovat informace o státních příslušnících třetích zemí, kteří plánují cestu do EU a kteří nepodléhají vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty. Systém tak umožní předběžnou kontrolu na základě prověření migračních, bezpečnostních a zdravotních rizik spojených s cestami těchto osob do EU. V prosinci 2016 začalo projednání návrhu nařízení o ETIAS na pracovní skupině Rady s cílem dosažení dohody do konce roku 2017.

V prosinci 2016 EK zveřejnila evaluační zprávu k Schengenskému systému druhé generace (SIS II) a legislativní návrhy k revizi Schengenského informačního systému SIS II, jejímž záměrem je, aby systém efektivněji přispíval k boji proti terorismu, přeshraniční kriminalitě a nelegální migraci. Revize se týká zejména doplnění nových funkcionalit systému, mj. implementace automatizované databáze snímání otisků prstů (AFIS) do SIS II. Diskuse o těchto návrzích bude dále pokračovat v roce 2017.

V souvislosti se stále neuspokojivou bezpečnostní situací v Evropě ovlivněnou migrační krizí a teroristickými útoky několik členských států v roce 2016 i nadále provádělo dočasné kontroly na určitých úsecích vnitřních hranic schengenského prostoru (Dánsko, Německo, Rakousko Švédsko a přidružené Norsko; v rámci nouzového stavu po teroristických útocích též Francie). Tyto kontroly byly naposledy prodlouženy o další tři měsíce v únoru 2017. Ve světle těchto opatření vydala EK v březnu 2016 formou sdělení Plán návratu k Schengenu, ve snaze zajistit návrat k normálnímu fungování schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, a to nejpozději v listopadu 2016. Tento cíl se však nepodařilo naplnit. VEZ PS PČR ve svém usnesení č. 271 z 28. dubna 2016 podpořil pozici vlády ČR, dle které představuje zachování schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích pro ČR klíčovou a dlouhodobou prioritu s tím, že je potřeba nahradit současnou praxi jednostranného zavádění kontrol na vnitřních hranicích ze strany členských států koordinovaným postupem podle čl. 26 Schengenského hraničního kodexu.

V průběhu celého roku 2016 byl projednáván návrh novely Schengenského hraničního kodexu za účelem zavedení systematických kontrol na vnějších hranicích, který EK předložila v prosinci 2015. Reagovala tak na nárůst teroristických hrozeb a na výzvu Rady z listopadu 2015 v kontextu reakce na zahraniční teroristické bojovníky. Jedná se o zavedení povinnosti provádět systematické kontroly všech osob, včetně osob požívajících práva na volný pohyb podle práva EU, při překračování vnějších hranic, za použití příslušných databází. VEZ PS PČR v usnesení č. 230 ze dne 4. února 2016 a Senát PČR ve svém usnesení č. 337 ze dne 2. března 2016 návrh uvítaly jako účinný nástroj boje proti zahraničním teroristickým bojovníkům. Zároveň však upozornily na to, že k zavedení systematických kontrol na vnějších hranicích měla EK přistoupit již mnohem dříve. Návrh nařízení byl schválen v březnu 2017.

Vnitřní bezpečnosta policejní spolupráce

V průběhu roku 2016 došlo na území EU k dalším teroristickým útokům, např. v březnu na letišti v Bruselu, v červenci v Nice či v prosinci na vánočním trhu v Berlíně. Útoky provedli buď přímo příslušníci islamistických teroristických organizací nebo jednotlivci, ať už navrátivší se zahraniční terorističtí bojovníci či nově radikalizovaní stoupenci Daesh, al-Káidy či jiných teroristických organizací.

Boj proti terorismu tak i nadále zůstal jedním z hlavních témat projednávaných v rámci EU. Pozornost se soustředila zejména na další rozvoj výměny informací a interoperability informačních systémů a databází. Ministři vnitra se shodli na potřebě vytvoření integrované evropské architektury informačních systémů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a podpořili přístup donucovacích orgánů do všech relevantních databází. Řešila se také otázka potřeby systematického dodávání informací a důsledného využívání evropských a mezinárodních databází zejména, pokud jde o problematiku zahraničních teroristických bojovníků.

V červnu 2016 Rada schválila Plán (roadmap) nazvýšení výměny a řízení informací včetně řešení interoperability v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Tento dokument obsahuje specifické a praktické akce k posílení řízení a výměny informací v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a poskytuje ucelený rámec pro integrovanější informační architekturu EU.

Pokud se jedná o prevenci radikalizace, v rámci Sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN) byla zahájena činnost nové platformy RAN pro mladé („RAN Young“), jež se zaměřuje na mladé lidi, kteří jsou hlavní cílovou skupinou pro osoby provádějící nábor teroristů. Síť RAN rovněž zveřejnila rozsáhlou příručku týkající se školicích programů pro policisty v Evropě, která se vztahuje k různým aspektům radikalizace.

Prevence radikalizace znamená také znepřístupnit internetové stránky propagandy, které používají teroristé k šíření svých myšlenek. Dne 8. prosince 2016 uspořádala EK druhé internetové fórum EU, na němž se sešli zástupci EK, členských států, agentury Europol a předních internetových společností. Na zasedání byla zřízena nová společná platforma pro oznamování teroristického obsahu internetu s cílem urychlit jeho odstraňování.

Důležitým prvkem boje proti terorismu je předávání údajů o jmenné evidenci cestujících v letecké dopravě (Passenger Name Records– PNR). V dubnu 2016 byla po letech obstrukcí v EP konečně schválena směrnice o EU PNR. Dle této směrnice budou letečtí dopravci v rámci prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání terorismu a závažné trestné činnosti povinni předávat kompetentním orgánům údaje, které získali v rámci rezervace, koupě letenky a odbavení cestujících. Směrnice by měla být transponována do národního práva členských států do května 2018.

Europol zahájil v lednu 2016 činnost nového Evropského centrapro boj proti terorismu (European Counter Terrorism Centre–ECTC), které napomáhá členským státům v efektivním boji proti terorismu. Úkolem centra je zejména lepší sdílení informací, pomoc při přeshraničním vyšetřování teroristických činů či koordinace společné reakce EU v případě závažných teroristických útoků. V únoru 2016 pak zahájilo činnost Evropské centrum pro boj proti převaděčství (European Migrant Smuggling Centre–EMSC), jehož cílem je poskytovat podporu členským státům v boji proti převaděčům.

Po třech letech projednávání bylo v květnu 2016 schváleno nařízení o Agentuře EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol),čímž došlo k posílení pravomocí této agentury. Díky novému nařízení se zvýší možnosti Europolu v boji proti terorismu, počítačové kriminalitě a jiným trestným činům, zlepší se rovněž spolupráce mezi jednotlivými členskými státy a Europolem. Nařízení vstoupí v platnost 1. května 2017.

V průběhu celého roku 2016 byla intenzivně projednávána revize směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní, kterou předložila EK po teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015. Návrh obsahoval řadu změn, nicméně v některých bodech se jednalo o pro ČR naprosto nepřijatelné a věcně neodůvodněné restrikce. ČR se aktivně zapojovala do projednávání návrhu a v souladu s usnesením Výboru pro záležitosti EU Senátu PČR č. 156 ze dne 1. března 2017 a usnesením VEZ PS PČR č. 1190 ze dne 20. dubna 2017 předkládala alternativní konstruktivní návrhy, které však byly akceptovány jen minimálně. Z tohoto důvodu ČR v Radě hlasovala proti přijetí směrnice. Výsledná dohoda mezi Radou a EP byla dosažena v prosinci 2016. Výhrady ČR byly též předloženy formou deklarací k návrhu směrnice. Následně pak dne 14. března 2017 EP s dohodnutým návrhem směrnice potvrdil souhlas.