Příspěvek četlo
1,117 total views
arch. Jiří Gebert
Pandemie nabídla šanci „myslet jinak“. Mění cenu života a smysl existence,. kolektivní chování lidského druhu nahrazuje nucená samota. Vázne příležitost face to face komunikovat a roušky mění osoby na anonymní homidy.
Ulice se zavřenými portály tradičních nákupních cílů pustnou. Kultura se vytrácí, haly, hlediště i divácké tribuny zejí prázdnotou. K pohodě chybí prostor soukromý tak veřejný. Všichni trpíme nedostatkem pohybu, čerstvého vzduchu v bytech husté zástavby. Ukazuje se, že území dobře provětrané (případ Florida) vykazuje významně nižší výskyt viru. Zástavba, pokud vytváří bariéry cirkulace vzduchu, má opačný efekt. Doktrínu zahušťování města je třeba obrátit v rozvolňování.
Pandemie změnila životaschopnost měst. Budeme dobře žít, když se budeme rychle zabývat jejich budoucností i prevencí příštích pandemií. Města jako civilizační „huby“ musí dát “samo-se-řídící“ ekonomické mašinérii mantinely civilizace: zdraví, kultury a kvality životního prostředí.
V aktualizovaném modelu budoucnosti se musíme vypořádat s koncem společnosti všeobecného nadbytku a s triviální představou, že nehorázným čerpáním území a zahušťováním obyvatel na hektar si vyhandlujeme prosperitu.
Recepty z nenávratna
S pochybným přínosem obyvatelům a s iluzorní návratnost investorům, rostou kancelářské komplexy v době „home office“. Stejně na tom jsou stavby nových hotelů pro turisty, kteří nepřijíždějí. Podnikové semináře, kongresy a služební cesty se konají přes internetové programy. Nové přistávací dráhy a tzv. rychlodráhy na letiště v nouzovém provozu? Školy se naučily distanční výuce a provoz školních zařízení se nevrátí do kompaktních tříd. Ohrazená rezidenční ghetta jsou značkou luxusu. Takové projekty rozdělují město i společnost. Pokud korporace nemá lepší příležitost zhodnocení prostředků, než investovat do nepotřebné výstavby, je vážná chyba na straně obecní. Politika stavebního podnikání není „oslíku otřes se“, ale tvorba životního prostoru.
Oslem je občan
Nový stavební zákon byl původně zadán MMR hospodářské komoře. Byl připraven v období prosperity a tržní realitní soutěže a je šitý na míru velkým městům k podpoře developerského využití území. Je ušitý speciálně pro centrální Prahu, kde již chybí volné pozemky k uspokojení superlukrativního developerského podnikání v kategorii nejdražších světových měst. Zákon, který ohrožuje historické dědictví a světovou značku jedinečných měst, se stává v koronakrizi programem sociální destrukce. Následkem pandemické krize je v parlamentu projednávaná novela zákona nesoučasná, zastaralá a disfunkční.
PR vize stavební lobby
Tvrzení developerů, že se málo staví, když se přece stavět musí, je spolu s tvrzením o tom, že občané a spolky brání rychlému vyřizování stavebních povolení, jsou stokrát opakovaná lež, kterou bohužel veřejnost už spolkla „i s navijákem“. Lze doložit počty prodaných bytů s růstem jejich cen. Aktuální realitní bublina dokládá, že není nepřímé úměry mezi počty a cenou bytů. Metropolitní plán Prahy a Útvar rozvoje hl. m. Prahy,. zřízený bývalým primátorem Hudečkem, prosazuje developerské recepty, které nejsou realizovatelné bez nového právního rámce, jenž prosadí uvolnění pravidel a regulativ. Podle Tvůrce Metropolitního plánu R. Kouckého je lékem „chaos jako síla znovuzrození…, když přestanou platit nesmyslné požadavky na naše prostředí“ (viz IPR, Koucký Univerzální plán pro česká města 1+XX století). Pražská plánovací revoluce Metropolitního plánu Prahy a Nového stavebního zákona jsou blíženci spojení šňůrou, která utahuje smyčku na krku demokracie v celé republice.
Zákon staví – stavební agendu státní správy pod centrální kontrolu. Centrální stavební úřad bude podléhat ministerstvu a tak i předsedovi vlády.
To není nic menšího než uchvácení státní správy centrální mocí
Je to recept na „makrofertizaci“ státu, který je již nyní na ca 48 místě v posuzování korupce světovou bankou. Zákon připravuje konec formální nezávislosti státní správy. Tato strukturální změna, ale nebude znamenat nápravu svévole a korupčních praktik v povolování projektů, protože k personálním změnám nedojde( lze doložit).
Dosavadní právní nejistota nelegálního obcházení vyhlášek a zákonů nahradí legální možnost je prostě ignorovat (jeden památkový odbor). Nový zákon má ztížit veřejnosti možnost soudní nápravy vadných rozhodnutí státní správy.
Tzv. fikce souhlasu po prošlém termínu k úřednímu vyjádření znamená v kauzách složitých a velkých projektů nejjednodušší způsob prosazení.
Resumé:
- Státní správa je roky za digitalizovanou a zasíťovanou projekční praxí velkých firem.
- Rozhodování je z rovnováhy, když existují banální námitky k malým projektům a nezákonná vstřícnost k velkým developerům. Cesta z pandemické krize nevede přes „hladovou zeď“ umělého stavebního boomu.
- Průchodnost projektů nevyřeší nový stavební zákon, ale fungující státní správa zbavená korupčních praktik a jejich nositelů. S mechanismy transparentního rozhodování a veřejné kontroly, musí regulace stavebního rozvoje daná zákonem, postavit zájem veřejný nad zájem partikulární – soukromý.
Redukci územního plánování musí nahradit jeho prohloubení. Řešení obecního rozvoje musí být v kompetenci obcí s jejich reálným a úsporným pohledem na mikroklima podnikání a potřeb obyvatel a ochrany historického dědictví.
Jak čelit nastupující sociální roztržce? Zchudlým obyvatelům a podnikatelům je třeba nabídnout skutečné dostupné bydlení a dostupné nájmy provozoven v menších stavebních formátech. Komerční developerská výstavba investičních bytů a realit prokazatelně nikdy nevedla a nepovede k zlevnění nájmů a dostupnosti bydlení. Vyrůst musí místa venkovního sportu pro všechny věkové kategorie. Individuální pohyb musí nabídnout samostatné trasy cyklostezek i elektrokol a dát šanci pro různé koloběžky a segwaye, které ulehčí dopravu i uhlíkovou bilanci. Sdílení je moderní alternativa k automobilismu v centrech a k hromadné dopravě.. Nové parky musí vznikat, a ne je obětovat zástavbě. Volné plochy musí zůstat a brownfieldy se musí měnit v zelenou rezervu.
Zákon ušitý pro standardní hurá výstavbu poškodí právní stabilitu celé republiky. Proto místo úprav a dodatků je odmítnutí celého nového stavebního zákona veřejným zájmem
Ing. arch. Jiří Gebert, ByAK, ČKA
V kategorii Infrastruktura, Legislativa, Názory, Společnost
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a gentleman on 18.3.2021
