Příspěvek četlo
809 total views
Náš právní řád v současné době poskytuje pouze částečnou ochranu proti obtěžování v souvislosti s výkonem práce, nezajišťuje výslovně ochranu v úmluvě uvedených osob proti násilí (včetně genderově podmíněného násilí) v souvislosti s výkonem práce ani příslušné pojmy nedefinuje.
Násilí na pracovištích je přitom v ČR častým jevem (podle omnibusového šetření na populaci se v roce 2015 s násilím na pracovišti setkalo 19 % osob a v roce 2019 již 36 % osob starších 15 let). Problém násilí na pracovišti je záležitostí všech věkových i vzdělanostních skupin, opakovaně se však ukazuje, že častěji postihuje ženy a nižší věkové kategorie (do 29 let).
Celý název předkládaného návrhu zní „Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 190 o násilí a obtěžování na pracovišti z roku 2019 a doporučení Mezinárodní organizace práce č. 206 o násilí a obtěžování na pracovišti z roku 2019 spolu se stanoviskem vlády k nim“.
Mezinárodní organizace práce (MOP) je mezinárodní vládní organizace (1919), její nejvyšší orgán Mezinárodní konferencí práce se schází pravidelně jednou ročně. Mezi hlavní činnosti MOP patří tvorba mezinárodních pracovních a sociálních norem, které jsou přijímány buď jako úmluva (ratifikuje se) nebo doporučení (neratifikuje se). Vlády členských států jsou povinny předložit přijaté normy orgánům svého státu k informaci nebo k posouzení možnosti ratifikace a vnitrostátní aplikace.
Úmluva definuje pojmy (citace):
- „násilí a obtěžování“ – soubor nepřijatelného chování a praktik nebo hrozby takového chování či praktik, vyskytujících se jednorázově nebo opakovaně, jejichž cílem, důsledkem nebo pravděpodobným důsledkem je fyzická, duševní, sexuální nebo ekonomická újma, a které zahrnují genderově podmíněné násilí a obtěžování,
- „genderově podmíněné násilí a obtěžování“ – násilí a obtěžování namířené vůči osobám z důvodu jejich pohlaví nebo genderové příslušnosti nebo které má nepřiměřený dopad na osoby určitého pohlaví nebo genderové příslušnosti a které zahrnuje sexuální obtěžování.
Úmluva (citace):
- ponechává na každém státu, jak zavede definice uvedených pojmů do vnitrostátní úpravy. Úmluva chrání pracovníky a další osoby pohybující se ve světě práce, tzn. vedle zaměstnanců také další kategorie osob, například pracovníky, jejichž pracovní poměr byl ukončen, osoby připravující se na povolání včetně praktikantů a učňů, dobrovolníky, osoby hledající práci a uchazeče o zaměstnání a osoby vykonávající pravomoc, povinnosti nebo odpovědnost zaměstnavatele.
- obsahuje výčet oblastí a případů násilí a obtěžování při práci, k nimž dochází v průběhu výkonu práce, v souvislosti s ní nebo v jejím důsledku. Kromě místa výkonu práce se však vztahuje také na místa, kde pracovník dostává výplatu, čerpá přestávku na odpočinek či jídlo, využívá sanitární zařízení a šatny, v ubytovacích zařízeních zajišťovaných zaměstnavatelem, dále v prostorách pro odbornou přípravu, při akcích souvisejících s prací, během služebních cest a při dojíždění z bydliště do práce a zpět.
- se vztahuje také na projevy násilí a obtěžování provedené prostřednictvím komunikačních prostředků souvisejících s prací, včetně prostředků, jež jsou k dispozici díky informačním a komunikačním technologiím.
Celý text předkládaného materiálu je zde.
V kategorii Legislativa, Společnost
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a gentleman on 19.3.2021