Příspěvek četlo
788 total views
Přetiskujeme dopis předsedů tří pražských občanských sdružení k novele stavebního zákona.
Vážená paní / vážený pane,
Dovolte mi připomenout úskalí, které přináší novela „stavebního zákona“. Předloha zákona je specificky ušitá na pražské poměry, ale platná bude pro všechna města a obce ČR. Praha patří k osmi nejbohatším městům v Evropě a cenami realit je před Vídní, na úrovni Mnichova a Kodaně. V Praze jde o vytěžení posledních možných i nemožných ploch pro developerskou výstavbu, kdy se zastavuji parky, hřiště i náměstí. Světové marže zisku svádějí obcházet řádné správní postupy a vyhlášky o ochraně památek a životního prostředí
Hlavní argument pro nový zákon je zdlouhavé povolování staveb. Dlouho trvají právě záměry stavět v nepřípustné velikosti nebo tam, kde to územní plán nedovoluje. To je o pozici Česka na 48. místě korupce dle Světové banky. Klientelské rozhodování není inovativní, perspektivní ani ekonomicky a finančně městu přínosné. Systémový problém mohla dávno napravit transparence a kontrola státní správy, ochrana whistleblowerů a revokace prokázaných pochybení.
Místo toho má nový stavební zákon nestandardní i korupční a postupy zastřít, uvolněním pravidel projektové přípravy a vyřazením obecních samospráv i veřejnosti z přípravy projektů. Tak se omezí možnosti soudní nápravy špatných správních rozhodnutí. Sloučení úřadů k společnému vyřízení a vznik Centrálního stavebního úřadu pod kontrolou ministerstva místního rozvoje a v nejvyšší instanci předsedy vlády znamená uchvácení státní správy centrální mocí.
V době SARS-Cov19 vede světový trend k revizi představ o rozvoji měst. Na příklad od husté zástavby k uvolňování i k příměstským lokalitám v blízkosti přírody. V centrální Praze ale rostou kancelářské komplexy v době „home office“ s iluzorní návratností. Stejně na tom jsou stavby nových hotelů pro turisty, kteří nepřijíždějí. Semináře, kongresy a služební cesty se konají přes internetové programy. Ohrazená rezidenční ghetta v Praze jsou značkou bohatství. Takové projekty rozdělují město i společnost. Pražská developerská výstavba neřeší vybavenost obchodní, sociální a kulturní. V pozici prosebníků dojednávají politici výstavbu školek a škol. Pro jaké cizí kupce požaduje stavební lobby 6000 bytů ročně, když „svatá“ tržní pravidla nefungují.
Nepřímá úměra mezi počtem a cenou bytů neplatí! Developerská výstavba bytů v Praze neřeší bytovou tíseň normálních rodin. Investiční byty jsou opakem dostupného bydlení. Víme už, že právě v krizi ceny budov a bydlení klesat nebudou. A tak má realitní výtěžnost měst stimulovat nový stavební zákon.
Proto zákon připravovala Hospodářská komora s přispěním konzultantů z České komory architektů a „Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy“. V době útlumu fungování města se v Praze staví ostošest. Stavební lobby si stavebním zákonem připravuje „hladovou zeď“ pro volné finanční prostředky. Pokud se bude vyplácet investovat do nepotřebné výstavby, s vedlejšími následky ztráty kvality a kultury prostředí, potom vážná chyba legislativy zasáhne všechna česká města a obce.
Nový stavební zákon je soudruhem Metropolitního plánu Prahy. Oba jsou produkt „urbanistické revoluce“ v gesci „Institutu plánování a rozvoje Prahy“ (dále IPR), příspěvkové organizace Magistrátu hl. m. Prahy. Pro ochutnávku pár citací z oficiální publikace IPR „Univerzální (územní) plán pro česká města ve století 1+XX“ (ISBN 978-80-88378-06-a, autorem je tvůrce metroplánu arch. R. Koucký). Cituji: Ne každý je nadán možností stavět, … ti, co nejsou nadáni možností stavět, by neměli mít právo stavění bránit“ (…) „výška by neměla být omezená, postav dům vyšší než nejbližší vyšší“ (…) „… povolit smrtící byrokratické sevření a hledat sílu v léčivém účinku chaosu“ (…) „Chaos jako sílu znovuzrození, když nás přestanou zajímat nesmyslné požadavky na naše prostředí.“
Je nepřijatelné, aby se rozvoj řídil pravidly, která dovolují ignorovat životní prostředí a jedinečnost a krásu českých měst. Něco není v pořádku, když se skrze správní funkce a kompetence IPR mění to, co vypadá jako hloupý vtip, v ideový katalyzátor legislativní tvorby.
Přitahovat do měst lidský kapitál a talent, informační technologie, umělou inteligenci, kreativní kulturu a sociální jistotu je přínosnější než holé objemy staveb. Věřím, že i vaši voliči chtějí kultivovaný a uvážlivý rozvoj, svých obcí a měst, nikoli pražský model. Výstavba je tvorba životního prostředí. Pro udržitelný rozvoj obcí a měst.je třeba prohloubit plánovací proces ve smyslu vládního dokumentu Agenda 21.
Vraťte prosím vládě tento krátkozraký a s Agendou 21 neslučitelný zákon.
Jiří G. Gebert, Ing. arch Vít Janoušek, Ing. Tomaš Bajusz
r. s. Bubenečská beseda r. s. Sotrad r. s. Občané Prahy 1
předseda předseda předseda
V kategorii Dokumenty, Infrastruktura, Legislativa, Praha
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a gentleman on 14.4.2021
