Příspěvek četlo
829 total views
Rok od metanolové aféry je vhodný čas k bilancování, co vlastně stát v celé kauze udělal. A to je cílem tohoto článku.
Metanolová aféra měla na svědomí podle oficiálních statistik 47 mrtvých, více než 120 postižených. Vláda tehdy slibovala, že tzv. pančování alkoholu (nelegální, nekoncesovaná výroba lihovin za účelem dalšího prodeje) bude trestným činem, jako je tomu v zahraničí a jako tomu bylo ještě v předešlé verzi trestního zákoníku (původně byla nelegální výroba lihu definována jako trestný čin veřejného ohrožení). Ostatně, volají po tom sami legální výrobci. Vládní novela zákona o označování lihu byla na poslední (13.) schůzi Senátu schválena a nyní čeká na podpis prezidenta. Trestným činem se nelegální výroba alkoholu nestala. Odvětví, kde je výběr spotřební daně z lihu 6,8 miliardy Kč, tak bylo ponecháno na úrovni přestupků. Tzn. bude se jím namísto soudu zabývat tajemník na příslušném městě či obci, což je nepochybně absurdní: každému je snad zřejmé, že příslušné orgány státní správy naprosto nemají k tomuto potřebné organizačně-technické vybavení.
Podle Unie vývozců a dovozců alkoholu stát přichází ročně na spotřební dani z výroby lihu zhruba 1 miliardu Kč. Jaké ty úniky jsou? Pojďme si to spočítat. Spotřební daň z litru čistého alkoholu je 285 Kč. Vezměme si jen tento jeden případ policií odhaleného bazénu s lihem, který obsahoval 10.000 hektolitrů lihu. 285 x 100 x 10000 = 285.000.000 Kč. Jen u tohoto jednoho jediného případu tedy činil daňový únik jen na spotřební dani 0,285 miliardy Kč. Mimochodem – není neobvyklé, že se v ČR prodávají lahve alkoholu s prodejní cenou nižší než je spotřební daň.
TOP09 slibovala tenkrát i zvýšení spotřební daně na výrobu alkoholu na 20%, což rovněž nebylo splněno. Spotřební daň alkoholu je v ČR výrazně nižší než v západoevropských státech. Bylo by však naopak správné, aby tato daň byla vyšší: jejím uplatněním stát kryje negativní externality, které výrobce svým podnikáním společnosti způsobuje (poškozování zdraví, sociální problémy). Výroba alkoholu je podstatně ziskovější a podstatně méně společensky hodnotnější produkcí než je např. srovnatelná výroba potravin a přesně toto by měla daň a poplatky vyrovnávat.
Tento návrh byl však jen verbální proklamací pana exministra Hegera. Neobjevil se ve vládním návrhu, nebyl podán ani v pozměňovacím návrhu. Návrh byl navíc zcela popřen i formulovaným programem TOP09 pro předčasné volby.
Stát tedy sliby nesplnil. Co místo toho udělal? Zavedl kauci pro výrobce lihu a zmenší se balení alkoholu. Cituji ze stenozáznamu Senátu ČR ministra financí Jana Fischera: “Snížení objemu spotřebitelského balení lihu z šesti litrů na jeden litr. Výjimku budou představovat spotřebitelská balení ve skle do objemu tří litrů, zejména tzv. dárková balení. Za podmínky, že se nebudou nacházet v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny pro přímou spotřebu.” Celý stenozáznam si můžete přečíst zde.
Jak úžasně komplikované pravidlo!
Kauce pro výrobce lihu (Pokud vyrobí 25.000 kusů lahví, zaplatí kauci půl milionu Kč, pokud vyrobí více, zaplatí 5.000.000 Kč). Je zřejmé, že toto opatření je ve prospěch velkých výrobců lihovin a zapůsobí likvidačně na malé výrobce. Cílem legislativy by mělo být hledání spravedlnosti a ochrana veřejného zájmu, nikoliv ochrana zájmů zájmových skupin! Podle důvodové zprávy má tato kauce zabránit zakládání nových a nových firem s cílem vyhnout se platbě daně.
OK, proč je tedy tato kauce vratná?
A proč poplatek za vydání licence na výrobu lihu činí stále pouhých 1000 Kč?! Proč ten, kdo vyrábí alkohol platí stejný poplatek za živnost stejně jako výrobce knih?! Slovy Karla Havlíčka Borovského: “Ach ty vládo, převrácená vládo.”
Všechny texty vládního návrhu si můžete přečíst zde a zde.
V kategorii Legislativa
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 19.9.2013
