Občanský monitoring Rés publica očima občanů. DIY zpravodajství a spousta dalších projektů. Zapojte se. Těšíme se na diskusi či spolupráci.

Příspěvek četlo

 1,114 total views

Přetiskujeme příspěvek Petra Ješátka, bývalého vrchního lesního inspektora Národního parku Šumava. Pořad, na který pan Ješátko reaguje, si  můžete přehrát zde:  Nedej se plus: Otevřeno nebo zavřeno?

Se zájmem jsem se podíval na Nedej se plus: Otevřeno nebo zavřeno? a zaujal mne názor současného ředitele Mgr. Pavla Hubeného a jeho náměstka pro lesy Ing Jana Kozla, týkající se veřejných zakázek a ekonomiky organizace Národního parku Šumava. Překvapuje mne výmluva ředitele, že bylo jiné vedení. Byl jiný pouze ředitel, jeho náměstci byli Hubený a Kozel. Současný ředitel byl náměstkem všech, často se střídajících ředitelů, a tedy nese za mnohé dobré i špatné věci spoluodpovědnost. Náměstek Kozel byl již jednou jmenován – Mánkem a následně byl ředitelem Pavlíčkem odvolán pro nedostatky. Po změně vedení (po jmenování Mánka ředitelem) byl opět do funkce jmenován a vykonává ji dosud. Podívejte se, jak vypadal přístup bývalého vedení ing.Františka Krejčího a jeho náměstka pro lesy Ing. Tomáše Faita ještě v r.2010 Pořad ČT 2 Nedej se – Minitendry, za který správa Národního parku Šumava dostala ocenění. A prosím porovnejte se současným přístupem k malým podnikatelům.
Zaujalo mne v prvním pořadu i vyjádření současného ředitele, že v Parku je dnes kapitalistické prostředí a nikoliv socialistické. Troufám si říci, že jsou tam prostředí obě. Pro ty, kteří jako malí podnikatelé, tedy OSVČ pracují, je opravdu až raně kapitalistické, které nemá s prosperitou nic společného a pro řadu jiných, včetně části úředníků, je socialistické, ba dokonce v jistých ohledech i více socialistické, než bylo před rokem 1989. Dovolte, abych uvedl několik faktů z mnoha:
Pan ředitel říká, že se musí chovat ekonomicky, ovšem navrhuje snížení – za ředitele Ing. Krejčího spolu s náměstkyní RNDr. Křenovou navrhoval rozšíření  bezzásahového území ze 30 % na 23 % se zákazem rozšiřování do r.2030). Podle Plánu péče platného do r. 2010 mělo být v tomto roce dosaženo 50 % bezzásahovosti. Tedy na 77 % území národního parku chce hospodařit jako v lese hospodářském,včetně používání těžké techniky a dokonce nezalesňování holin, omezení výsadby listnatých sazenic a jedle atd,  viz pořad ČT 2 Šumava Klid před bouří od 11 minuty. Zároveň má k dispozici studii EFTEC, která uvádí, že případné rozšiřování bezzásahového území a tím rozšiřování skutečného národního parku přinese více než 44 miliard Kč ročně, což žádný způsob „ekonomického drancování Šumavy těžbou“ nepřinese.
Chápu, že pan ředitel se nikdy jako náměstek pro CHKO ekonomikou nezabýval: znám ho 25 let a oba víme, jak je to v tomto případě s jeho znalostmi. Nechci mu připomínat moje šetření, jako vrchního lesního inspektora v té době. Mohl by však pochopit, že se dá organizace řídit racionálně a dokonce nemusí rabovat les, ani požadovat zvýšené dotace. Doporučovali jsme mu, i panu ministrovi vyvodit trestní odpovědnost např. za nezákonou těžbu na Ptačím potoce v r. 2011 za více než 8 mil. Kč, viz článek Národní park Šumava zaplatil za nelegální zásah přes 8 milionů korun. Odpovědnost nevyvodil a naopak dokonce území vyřadil z bezzásahovosti, i když spolu se svou kolegyní Čížkovou napsal kdysi velice pěkný článek o tomto cenném území. Paradoxem je, že ti, kdo neoprávněný zásah řídili, dostali největší odměnu od náměstka Kozla.
Co takhle řešit a požadovat trestní i hmotnou odpovědnost za načerno postavené rozhledny, za “fotopointy”, za hospodu na Březníku s vybavením za miliony, za nepovedený projekt “návratu chladnokrevných koní na Šumavu”?
Neškodilo by se podívat ani na to, jak byly využity dotace na biodiverzitu ekosystémů, tedy více než čtvrt miliardy, viz příloha dotace na Biodiverzitu. Rozhodně dříve, než podobnou kontrolu provede NKÚ či jiný kontrolní úřad.
Neškodilo y podívat se na náklady na „myslivost“  v národním parku, kde náklady od r. 1999 do r. 2014 byly necelých 95 milionů Kč. A z toho je ročně vypláceno jako zástřelné zaměstnancům parku skoro 1 milion Kč. Jak uvádí dnes již propuštěný zoolog, škody na biodiverzitě by se snížily na minimum a stačil by návrat, tedy vysazení vlka do ekosystému. Tak, jako se to před zřízením parku povedlo u rysa lesníkům a dobrovolným ochranářům. A zároveň by se ušetřily desítky milionů Kč.
V neposlední řadě by bylo dobré se podívat i na využití „lidských zdrojů“, tedy vlastních pracovníků organizace. Předchozí ředitel pan Mánek, přestože věděl, že národní park má skvěle vybavenou truhlářskou dílnu, zadal výrobu poutačů firmě pana ministra Babiše, WOTAN FOREST, viz článek Tutovka 🙂 Šumavský národní park si objednal výrobu cedulí za milion. Obdobné zakázky, které v některých případech ukazují na naprosto neracionální a neekonomické řízení, včetně možných vazeb na kamarády a dokonce rodinné příslušníky, najdeme zde, viz veřejně přístupný portál Zveřejnění smluv a faktur.

I využití lesního personálu při stále se snižujících úkolech je tristní –  v porovnání např. s vedlejšími VLS, Divize Horní Planá. Na stejné úkoly či spíše nižší měl v r. 2008 národní park 63 lesníků, vojenské lesy pouze 19, viz Příloha – využití lidských zdrojů. Dokonce v loňském roce úkoly v parku klesly v obnově lesa o dalších 70 ha počtu vysazených sazenic na pouhých 372 tisíc a těžba o 20 tisíc m3.

Mohl bych uvádět řadu dalších faktů, ale to není cílem. Živí mne můj penzion, takže rozhodně není mým cílem se vracet ve svých 70 letech, těžce nemocné manželce, která vyžaduje již přes rok ošetřování 24 hod. denně zpět do této organizace, jak údajně pan ředitel zdůvodňuje moji kritiku. Dobře ví, že jsem ho před i po jmenování ředitelem na většinu věci upozorňoval. Ovšem, jak prohlásil loni na setkání s nevládními organizacemi ve Vimperku: „nechce trhat otěžemi na druhou stranu než předchozí Mánek“ (mohu doložit zápis). Pak ovšem vyvstává otázka, proč byl Stráský a Mánek odvoláváni ? Byl to opět jenom politický taneček politiků z různých politických stran a podnikatelských skupin, jak již po několikáte informuje Zpráva BIS. Možná i to je jeden z důvodů, proč se schopní, zkušení a kvalifikovaní zaměstnanci nechtějí  po svém vyhození ředitelem Stráským a Mánkem, vrátit zpět do této organizace.

 

Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu). Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi Ostatní články Petra Ješátka na našich stránkách jsou zde.

 

V kategorii Šumava