Petr Ješátko: Zachránilo zřízení Národního parku Šumava lesní ekosystémy před dřevařskými firmami?

Petr Ješátko: Zachránilo zřízení Národního parku Šumava lesní ekosystémy před dřevařskými firmami?


Příspěvek četlo 1642 lidí.

Přetiskujeme článek Petra Ješátka.

V souvislosti s Národním parkem Šumava (zřízen v r. 1991), se hovoří o poslání národních parků, rozšiřování divočiny, atd. Často mluví lidé, kteří neznají minulost této ochranářské organizace, neznají fakta a buď z neznalosti, nebo úmyslně, matou veřejnost. Vzhledem k tomu, že jsem byl, jako jeden z prvních lesáků od r. 1992 zaměstnancem parku, až do odchodu do důchodu, začátkem r. 2011, dovoluji si ve svých 71 letech zveřejnit některá fakta o těžbách dříví. Obce na území parku byly v minulosti různě napadány, že chtějí těžit a těžit. Zcela nepochopitelné, když jediným zadavatelem těžeb, použitých těžebních technologií, ale i zisku za prodané dříví, je opět jediným příjemcem Správa NP Šumava.

Mělo tomu tak být a je, dosud podle zákona O ochraně přírody a krajiny, od r. 1993. Ovšem v tom roce jsme dostali Příkaz ministra životního prostředí pana Františka Bendy, který nám nařizoval zákon porušit a lesy nepřevzít.  (Viz příloha č.1.) Příkaz jsme odmítli dodržet a řídili se zákonem. Zároveň lidé z jeho okolí připravili Výhled těžeb Národního parku Šumava na 40 let do budoucnosti, podle jednotlivých desetiletí (Viz příloha č.2). Výhled byl opravdu kvalitně zpracován i podle jednotlivých cenných sortimentů dříví, včetně dříví resonančního, tedy na výrobu hudebních nástrojů, které se na Šumavě vyskytovalo. Uvedený materiál měl sloužit k vytvoření společnosti Lesy Šumavy, či něčeho podobného, aby zisk za dříví odcházel do jiných rukou. Protože mám fakta z lesních hospodářských evidencí Národního parku Šumava a díky ochotě měst Kašperské Hory a Volary, kterým byly lesy na území národního parku v r. 2000 navráceny a požadovaná data nám zaslaly, mohu veřejnosti předložit údaje o výši těžeb skutečných, na území parku do konce roku 2017. Podle Výhledu těžeb zpracovaného na toto období mohlo být vytěženo na zásahovém území NP, tedy v té době 45 414 ha II. zón, celkem 4 052 009 m3 dříví. Skutečnost je však zdrcující . Na zásahovém území parku bylo vytěženo 6 252 170 m3 dříví. Argument, že se vesměs prováděly těžby kalamitní a nahodilé, je pravdou, ovšem většině těchto kalamit předcházely podivné zásahy úmyslnými těžbami, které nazývala střídající se vedení národního parku výchovnými a která často provádělo těžkou technikou a s tak razantními zásahy, které drasticky prořeďovaly porosty a dokonce, v řadě případů, otevíraly porostní stěny bořivým větrům a tedy následným kalamitám, viz článek: Kalamity v Národním parku Šumava, aneb, jak se dostat k šumavskému dřevu, nebo článek: Veřejné zakázky, dotace a další v NP Šumava. Snad jedním z nejhorších příkladů jsou roky 2004 až 2006, kdy se vedení parku „pustilo“ těžkou technikou i do porostů starších, o průměrném věku více než 120, ale i 150 let, které přežily hrabata, knížata, fašisty, komunisty, ale nepřežily už současnou touhu po zisku dřevařských firem a na ně navázaných lidí. Jenom v tomto období se tohle řádění uskutečnilo v porostech na rozloze 438 ha, tedy toho nejcennějšího v zásahovém území. Bylo vytěženo 23 896 m3 nejcennějšího dříví, snížena ekologická stabilita porostů a následně orkán Kyrill  v těchto porostech smetl dalších 35 101 m3 dřeva. Dnešní pan ředitel, dřívější náměstek se dnes baví tím, že hledá pařezy po vytěženém a prodaném dříví a ohromuje nás věkem poražených stromů. Dost málo pro ochranu přírody, ale i pro ekologickou péči o les v zásahovém území, kterou jsme v r. 1993 prováděli (viz Příloha č. 3) Zakrývání touhy po zisku vzletnými slovy o divočině či aktivitami hodnými do lunaparků či zoologických zahrad můžete oslovit pouze lidi neznalé. Lesní ekosystémy v národním parku jsme převzali ve stavu, který dal důvod vyhlášení parku. O další část jsme měli pečovat šetrným způsobem a připravovat ji po odstranění chyb způsobených v minulosti člověkem, k navrácení přírodě.

Škody, které za poslední léta vznikly opět člověkem, nám příroda neodpustí.

 

Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu).

Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi Další články Petra Ješátka na našich stránkách jsou zde.

Další články na Občanském monitoringu k tématu Šumava si můžete přečíst zde.

V kategorii Nezařazené, Šumava, Životní prostředí

Příspěvek četlo 1642 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 28.4.2018

1 Komentáře

  1. Eduard Steun 7.6.2018 20:28

    Zde není třeba žádného komentáře.Poslední věta článku vystihuje a říká naprosto vše.Není co dodat.

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky