Petr Ješátko: Jak je to se zásahovým územím okolo jezera Laka v Národním parku Šumava

Petr Ješátko: Jak je to se zásahovým územím okolo jezera Laka v Národním parku Šumava


Příspěvek četlo 812 lidí.

Přetiskujeme článek Petra Ješátka.

Správa NP Šumava, často informuje veřejnost o tom, co se povedlo a nechce hovořit o něčem opačném. Ovšem i o tom, co se nepovedlo, se dá ve veřejnosti vyvolat názor, že je to dobře, že se to nepovedlo. Říká se tomu mlžení. O mlžení této organizace, vůči veřejnosti, jsme vás již informovali v článcích: Bude se při devastaci lesních ekosystémů v Národním parku Šumava nadále mlžit nebo později v článku: Na Šumavě se mlžilo a mlžit bude.

Tentokrát nás zaujal článek ze zimního čísla časopisu Šumava k holinám u jezera Laka, a tak se pokusím k němu vyjádřit:

Autorka, paní Pavla Čížková, družka pana ředitele Hubeného, se v článku na konci vyjádřila, ve smyslu: ONO SE NÁM TO NEPOVEDLO!!! Jako lesníka s více než padesátiletou praxí a zaměstnance parku od jeho založení až do mého odchodu do důchodu v r.2011, mne donutilo k reakci. Nedovedu si představit, že by někdo v minulosti nazval takovéto zanedbávání péče o les v zásahovém území, kdy bylo dřevo vytěženo, odvezeno a prodáno, takto ležérně. Zároveň, protože tuto lokalitu několik desítek let dobře znám a jako lesníci jsme o les řádně pečovali, jsem zděšen, s jakou doslova neomaleností dokázala zatajit naši práci v minulosti, tedy překrásně odrostlé jedle na této lokalitě v oplocence, která je ochránila před přemnoženou jelení zvěří. Tedy důkaz, že jedle a buk sem patří, protože se podle přírodního stanoviště jedná o vlhkou bukovou smrčinu, což asi té paní nic neříká. Pokud „vědecky“ diskutuje o původním složení dřevin, tak přírodní stanoviště jsou vědecky jasně definována a uznávána. Paradoxem je, že v úvodu článku přiznává, že přímo v těchto místech, poblíž potoka, stávala sklárna Abelů. Zřejmě tedy zdejší skláři nepotřebovali dřevo buků a jedlí a historikové si vymýšlejí. Ano, tak se dá vymývat mozek lidem neznalým a zapáleným pro ochranu přírody.

A v čem spočívá, že se to „NEPOVEDLO “ ??? Panem Brabcem dosazený ředitel, po svém nástupu ihned omezil prováděnou ochranu lesních kultur proti přemnožené spárkaté zvěři na 60% toho, co lesníci projektovali. Zároveň i výstavbu oplocenek proti těmto škodám, opět na 60% původního požadavku. A to vše i přes skutečnost, že ve vyhodnocení Plánu péče za minulé roky sama Správa NP konstatovala, že za současné situace je obnova většiny dřevin, kromě smrku, nedostatečná! Zároveň i parkem objednaná, zaplacená a výstižná dokumentace stavu lesa, zpracovaná organizací IFER, konstatuje, že druhová skladba je nepřirozená, s nedostatečným zastoupením buku a jedle!!! Jedním z poslání národních parků je i ochrana genofondu, tedy i genofondu šumavské jedle. Již poslední Plán péče platný, po prodloužení do r. 2012, uvádí: Zastoupení jedle je soustředěno do starých porostů, jejichž životnost je časově omezena. V horizontu 50 let hrozí riziko ubývání reprodukčních zdrojů při bezzásahovém režimu a souběhu rušivých antropických vlivů! Pokud se týká finančních prostředků, tak park od nástupu současného ředitele získal za poslední tři roky, do r. 2017 více než 3/4 miliardy Kč za prodej dříví bez DPH a za loňský rok to bude zase okolo čtvrt miliardy Kč. Peníze za dříví mají jít v prvé řadě zpět do lesa. Tak se chová odpovědný hospodář.

Závěrem k autorce. Poslední obrázek „krnící“ vysazené jedle na podmáčeném stanovišti  (jako ukázka lesnické snahy) jenom ukazuje její neznalost nároků jednotlivých dřevin na lesní prostředí, tedy i lesní půdu, ale i o odborné negramotnosti toho, kdo do tohoto podmáčeného rašelinného místa ji naplánoval zasadit a tak odsoudil k živoření a zániku. V příloze fotografie jedlí, které byly řádně na vybraném místě vysazeny, ovšem následně neochráněny před jelení zvěří. Na druhé fotografii „zatajená “ oplocenka s jedlí vysazenou a ochráněnou v minulosti na této lokalitě, kdy lesník byl ještě lesníkem, nikoliv onucí politiky dosazených.

 

 

Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu).

Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi Další články Petra Ješátka na našich stránkách jsou zde.

Další články na Občanském monitoringu k tématu Šumava si můžete přečíst zde.

V kategorii Dokumenty, Šumava, Životní prostředí

Příspěvek četlo 812 lidí.
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 17.2.2019

1 Komentáře

  1. Horst Lampert 28.2.2019 22:32

    Je potřeba vzít násadu od krumpáče a hnát tu SVOLOČ z vedení Národního Parku Šumava a Ministerstva Životního Prostředí !

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky