Příspěvek četlo
821 total views
Evropská komise vydala 20.5.2015 zprávu o stavu přírody za rok 2014. Dokument si můžete přečíst zde. Celou brožuru si můžete přečíst v angličtině zde. Technická zpráva je zde. V příspěvku cituji oblasti, které mne zaujaly.
“Ztráta přírodního kapitálu představuje významný problém. Jsme na přírodě závislí, kvůli potravinám, energii, surovinám, ovzduší a vodě, bez nichž by život nebyl možný. Kromě toho je příroda ústředním hnacím prvkem ekonomiky, jenž se na našem hospodářství podílí způsoby, kterým teprve začínáme plně rozumět, a poskytuje služby, které mají zásadní význam pro zachování a tvorbu pracovních míst a růstu. Je také zdrojem inspirace, znalostí a odpočinku a nedílnou součástí našeho kulturního dědictví.”
“Ptáci
Stav více než poloviny všech hodnocených volně žijících druhů ptáků je hodnocen jako bezpečný. Přibližně 15 % populací je téměř ohroženo, klesají nebo jsou vyčerpány a dalších 17 % druhů je ohroženo (obrázek 1). Krátkodobé trendy populací ptačích druhů naznačují, že pouze 4 % populací jsou v ohrožení, ale se vzrůstající tendencí, zatímco 6 % je v ohrožení a stabilní a dalších 20 % je v ohrožení a vykazují klesající tendenci (obrázek 2).”
Některým druhům zřejmě prospívají cílená ochranná opatření zaměřená na přizpůsobení postupů využívání půdy, zvláště v lokalitách sítě Natura 2000.”
“Typy stanovišť
Stav z hlediska ochrany a trendy u stanovišť jsou horší než u jednotlivých druhů. Důvodem je patrně zavedenější tradice opatření ochrany druhů a méně komplexní povaha a kratší doba odezvy při obnově druhů. V celé EU je stav 16 % stanovišť hodnocen jako příznivý, zatímco více než tři čtvrtiny (77 %) vykazují nepříznivý stav, přičemž 30 % představuje stav hodnocený jako nepříznivý – špatný. Pokud jde o trendy stavu, u zmíněných 77 % stanovišť, jejichž stav je hodnocen jako nepříznivý, je rozdělení následující: 4 % stanovišť vykazuje zlepšení, u 33 % stanovišť je trend stabilní, u 30 % je uváděn zhoršující se trend a u 10 % nebyl trend zjištěn.”
Tlaky a hrozby
U suchozemských systémů (obrázek 9) představují největší problémy pro všechny tři skupiny (ptáci, jiné druhy a stanoviště) „zemědělství“ a člověkem vyvolané „úpravy přírodních podmínek“. Pokud jde o „zemědělství“, nejčastěji uváděnými tlaky a hrozbami jsou úpravy pěstitelských postupů, pastva hospodářských zvířat (včetně opuštění pasteveckých systémů / nedostatečné pastvy), hnojení a pesticidy. Pokud jde o „úpravy přírodních podmínek“, nejčastěji uváděné činitele představují člověkem vyvolané změny hydrologických podmínek a vodních útvarů, úpravy hydrografických funkcí, snížení propojení stanovišť a odběr podzemních vod.
Travinné porosty
Přírodní a částečně přírodní travinné porosty patří v EU z hlediska druhů k nejbohatším ekosystémům. Tyto systémy, pro něž bylo v minulosti typické extenzivní hospodaření, zaznamenaly v posledních desetiletích zásadní snížení plochy. Přibližně 49 % hodnocení EU pro 45 typů stanovišť travinných porostů významných pro Společenství došlo k výsledku nepříznivý – špatný. Navíc stav téměř 50 % druhů ptáků vázaných na travinné porosty se snižuje a stav ostatních druhů z hlediska ochrany je většinou nepříznivý. Současné prvky tlaku na travinné porosty zahrnují intenzifikaci využívání, necitlivé pěstitelské postupy, přechod na jiné způsoby využívání půdy a její opouštění.
Mokřady
(Toto se týká Šumavy – poznámka Občanského monitoringu)
Mokřady včetně rašelinišť, vrchovišť a močálů patří k nejohroženějším ekosystémům v Evropě, neboť v posledních desetiletích zaznamenávají velký úbytek. Tvoří pouze přibližně
2 % území EU a 4,3 % plochy sítě Natura 2000, jsou však vysoce významné pro širokou škálu druhů. Většina typů mokřadních stanovišť je v EU chráněna.
Závěry
“Některé druhy a stanoviště zahrnuté do právních předpisů vykazují známky obnovy, jak dokládají příklady úspěchů z různých částí Evropy. Existují jasné doklady toho, že síť Natura 2000 má zásadní úlohu při stabilizaci stanovišť a druhů v nepříznivém stavu, zejména v případech, kdy jsou v odpovídajícím rozsahu zavedena nutná ochranná opatření.
Celkový stav druhů a stanovišť v EU se však v období 2007–2012 významně nezměnil, mnoho stanovišť a druhů vykazuje nepříznivý stav a u podstatné části z nich pokračuje zhoršování stavu. Dosažení cíle 1 strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 tudíž vyžaduje daleko větší úsilí. Zvláštní pozornost vyžadují některé skupiny druhů, jako jsou sladkovodní ryby, a stanovišť, jako jsou travinné porosty či mokřady. Aby se tyto trendy zvrátily, je nutné řešit významné tlaky a hrozby, které představují změny zemědělských postupů a pokračující změny hydrologických podmínek, jakož i nadměrné využívání a znečišťování mořského prostředí.”
V kategorii Dokumenty, Životní prostředí
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 24.5.2015
