Příspěvek četlo
929 total views
Přetiskujeme nový článek Petra Ješátka.
Poslanci nám přehlasovali doslova zničující senátní návrh Zákona na Ochranu přírody a krajiny. Hlavním důvodem bylo dění v Národním parku Šumava. Věřím, že i po případném vetu prezidenta Zemana, bude poslanecká verze schválena. Je to, jak řekl bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan, kompromisní verze a pouze upřesňuje původní zákon, schválený již v r. 1992.
Ano i minulý zákon dostatečně dával prostor chránit národní parky, včetně šumavského. Záleželo vždy na vedení parku, tedy na jeho schopnosti a ochotě prosazovat zájmy přírody a v neposlední řadě i zájmy občanů, včetně občanů žijících na tomto území. Bohužel, s výjimkou prvního ředitele NP Šumava Ing. Jiřího Kece, všichni na Šumavě byli dosazováni podle vládnoucího ministra, nikoliv na základě výběrového řízení. Tak je tomu i u současného ředitele. Ředitel Kec odmítl v roce 1993 na příkaz ministra Bendy (ODS) porušit zákon a převzal podle § 22 lesy pod národní park. Obdobně se zachoval i ředitel Ing. František Krejčí, který ke konci roku 2010 odmítl realizovat požadované negativní změny v ochraně přírody a veřejných zakázkách ministrem Drobilem (opět ODS) a rezignoval.
V roce 2000 ministr životního prostředí za vlády premiéra Zemana, pan RNDr Miloš Kužvart, vydal závazný Plán péče platný do roku 2010, který mimo jiné ukládal dosáhnout do r. 2030 bezzásahovost na nejméně 50 % území NP Šumava (viz příloha č. 1) . Zároveň i stanovil cíle, jak v péči o les cíl dosáhnout (příloha č.2). V r. 2007 tehdejší ředitel Krejčí si uvědomil včas blížící se konec tohoto Plánu péče a objednal u Univerzity Karlovy v Praze Přírodovědecké fakulty, tzv. Analýzu vývoje Národního parku Šumava za uplynulých 15 let. Byla dokončena v prosinci 2007 a podílelo se na ní 32 autorů, převážně z této fakulty, ale i několik profesorů z lesnických fakult. Dovolte, abych vyjmul stránku týkající se lesních ekosystémů, které jsou pro tento park typické a byly jedním z hlavních důvodů jeho zřízení (viz příloha č. 4). Pro zkrácení uvádím tyto důležité body, které budou v následujícím období doslova rozhodující: zda budeme mít Šumavu nikoliv hnědou, šedou, ale z velké části pokrytou holinami, s odvezeným a prodaným dřívím, nezalesněné a ponechané “matce přírodě”. Selsky i lesnicky se to nazývá vyrabování…
Jsou možnosti, že to politici, počínaje těmi regionálními, po krajské hejtmanství, mohou zásadně kladně ovlivnit, protože ze zákona budou zastoupeni v Radě národního parku a budou se moci vyjadřovat, opět ze zákona, k Zásadám péče o národní parky. Uvidíme, zda jim šlo a jde skutečně o přírodu a občany, včetně nás Šumaváků, nebo o pozemky, jak říkají některé nevládní organizace.
Analýza přírodovědců a lesníků obsahuje zejména opatření , orientovaná na odstranění primárních příčin kůrovcových, větrných disturbancí, z nichž vyjímám zejména:
- obnova přírodě blízkých druhových skladeb
- soustavná péče o genofond všech původních šumavských dřevin
- náprava narušeného půdního režimu biologickou meliorací
- náprava narušeného vodního režimu
- náprava narušených vazeb mezi základními složkami lesních ekosystémů (např lesní porost-zvěř- predátor)
A v závěru důležité: Posílit péči o přirozenou biodiverzitu, zejména podíl nyní minimálně zastoupených dřevin, např. buk, klen, jilm, lípa, ale i jedle a borovice. Zároveň snad nejdůležitější věc: Území ponechané samovolnému vývoji zásadně nevylišovat v území, kde dosud nedošlo k nastartování autoregulačních procesů!!! Je to základ ochrany lesních ekosystémů na Šumavě a opak toho, co současné vedení NP Šumava prosazuje. Něco tak šíleného, jako vykácet les, dřevo odvézt, prodat a holiny ponechat bez zalesnění, nepřipouští nejen zákon v lesích hospodářských, ale ani zdravý selský, lesnický a snad i ochranářský rozum. Velice hezky se k této problematice vyjadřují i dva emeritní lesničtí profesoři. Pan profesor Fanta v pořadu ČT 2 s názvem Divočina Evropana Josefa Fanty, viz článek: Ekologicky myslícím lesníkem se člověk rodí i umírá. Druhý emeritní pan profesor Radomír Mrkva v článku: Několik posledních vět o Národním parku Šumava.
Že jsme na Šumavě od vzniku národního parku, až do roku 2010 tyto věci realizovali, shlédnete v pořadu ČT 2 Přidej se z r. 2009 s názvem Zachraňte Šumavu II. od 4 minuty.
Zároveň i názory současného ředitele Mgr. Pavla Hubeného, který naprosto všechny tyto základní požadavky lesních ekosystémů odmítá, shlédnete na dokumentu ČT 2 v pořadu Šumava před bouří od 11 minuty tohoto pořadu. V neposlední řadě v pořadu ČT2 shlédnete upřednostňování úmyslných zásahů těžkou technikou, likvidaci živnostníků pracujících v lese, včetně místních velkými firmami, atd ředitelem a jeho náměstkem. – Opět v pořadu České televize s názvem Otevřeno nebo zavřeno.
Co zbývá snad na konec? Popřát Šumavě, aby bouři přežila a tak, jak to v přírodě, která nezná kompromis, bývá, odstranila to špatné, ziskuchtivé a na Šumavu nepatřící.
Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu).
Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi Další články Petra Ješátka na našich stránkách jsou zde.
Další články na Občanském monitoringu k tématu Šumava si můžete přečíst zde.
V kategorii Šumava, Životní prostředí
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 9.3.2017
