Příspěvek četlo
1,206 total views
Přikládám otázky a podněty na pana starostu a zastupitele Prahy 1 ohledně Petřínské kauzy.
Interpelace bude předána Praze 1 na jednání zastupitelstva Prahy 1 v úterý 22.10.2019.
Vážený pane starosto, vážené a vážení radní a vážené zastupitelky a vážení zastupitelé Prahy 1
Obracíme se na Vás ve věci kontroverzního projektu „Zázemí zahradní údržby a veřejné WC Praha 1, Hradčany, Velká strahovská zahrada“ na pozemku parc. č. 255/1, k.ú. Hradčany a parc. č. 983 k.ú. Malá Strana ve Velké strahovské zahradě.
…a obracíme se na Vás jako občané, které zastupujete, s těmito dotazy a podněty:
- V rámci územního rozhodnutí je Praha 1 ze zákona účastníkem územního řízení. Proč tohoto práva (ze zákona) Praha 1 nevyužila k zajištění ochrany životního prostředí ve Velké strahovské zahradě v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a zejména v souladu se schválenými a platnými plány péče o tuto lokalitu? Platný plán péče o dotčené území si můžete přečíst zde. Připomínám, že státní správa má povinnost dodržovat plán péče. – Vnímejte tento bod prosím jako naši stížnost.
- Investorem a žadatelem stavby je Odbor životního prostředí MHMP. – Schvalovacím orgánem byla Praha 1. Úřad Městské části Praha 1 povoloval Magistrátu hlavního města Prahy, a plnil tak jeho přání. Městská část povoluje městu – samozřejmě, že mu bude chtít vyhovět. Docházelo a dochází tak ke zbytečně shovívavému jednání ze strany městské části vůči městu. Na úkor ochrany životního prostředí a na úkor památkové péče. A na úkor občanů. Shovívavost spatřujeme v povolení kácení (Odbor životního prostředí Prahy 1 Odboru životního prostředí MHMP) a ve shovívavých stanoviscích Památkářů (ve srovnání s výhradami Národního památkového úřadu). – Bylo povoleno kácení stromů a 346 m2 (sic!) keřových porostů – Praha 1 požadovala za tento rozsah kácení náhradní výsadbu pouze 1 strom (sic!), a ještě jen ovocný (třešeň). Takto pečuje Praha 1 o Petřín? – Proč? Když tento typ výsadby není v souladu s plánem péče o Strahovskou zahradu? Zda-li pak není důvodem skutečnost, že ovocný strom lze dle platných zákonů kdykoliv pokácet i bez povolení? Zde si můžete přečíst plný text povolení Prahy 1. – Žádáme tímto jmenovitě každého jednotlivého zastupitele Prahy 1, aby použil své práva zastupitele a požádal o podání podnětu na přezkoumání tohoto povolení Kontrolním výborem Prahy 1 pro konflikt zájmů a přílišnou shovívavost a nezákonnost rozhodnutí úřadu Prahy 1 ve vztahu k MHMP.
- Připomínáme, že v letošním roce již na Petříně konstatovala Inspekce životního prostředí porušení zákona u kácení iniciovaných Odborem životního prostředí MHMP. Jaká opatření činí Praha 1, aby se situace zlepšila? Dokládám citací z výroku ČIŽP, kde bylo aktivisty z naší skupiny podána stížnost na Českou inspekci životního prostředí ohledně kácení v Kinského zahradě. “Inspekce shledala vady rozhodnutí MHMP č.j.: MHMP 1849536/2018 zakládající důvody jeho navržení na přezkum.” Celý dokument Inspekce si můžete přečíst zde.
- Jako občané zatím změnu k lepšímu nepociťujeme. Ke kácení 5.10. 2019 jsme rovněž byli nuceni podat podnět na Inspekci životního prostředí a na Policii ČR pro prošetření přestupku – kácení mimo dobu vegetačního klidu. Jestliže Inspekce konstatovala již letos porušení zákona, jaká opatření plánuje podniknout Praha 1 ke zlepšení tohoto stavu a k ochraně životního prostředí na Petříně? Investorem a iniciátorem kácení je odbor Životního prostředí MHMP. Plnou zákonnou zodpovědnost za ochranu životního prostředí na katastru Prahy 1 má však Praha 1. Voláme Vás k této zodpovědnosti a ptáme se, jaké konkrétní opatření učiníte, aby se stav zlepšil. – Chceme slyšet konkrétní opatření, odmítáme formulaci, že jste naši výzvu “vzali na vědomí.” – Tento postup už na nás prosím nezkoušejte znovu.
- Na “parcelách” Velké strahovské zahrady probíhají přípravné práce, které jsou v hrubém rozporu s plány péče o tuto lokalitu. Fotodokumentace je zde. Vyzýváme Komisi pro životní prostředí Prahy 1 o reakci a konání. Jak budete tuto situaci, kterou jste nechali zajít takto daleko, řešit?
- Dovolte mi citovat stanovisko Národního památkového úřadu k tomuto případu, který uvádí podezření, že skutečným důvodem projektu je využití Velké strahovské zahrady pro komerční aktivity. Cituji ze stanoviska NPÚ: “Prostor je návštěvnicky exponovaný a je zde přirozený tlak nabídnout komerční aktivity zaměřené na tyto návštěvníky. V minulých letech bylo v rámci tehdy projednávaného projektu zahradního zázemí (situovaného na jiném místě) prosazované zřízení restauračního zařízení. Podobné možnosti se otvírají i se stávajícím projektem. Vytvoření odpočinkové plochy v pravoúhlém ústupku zdi nevylučuje v tomto prostoru možnost účelové dostavby např. pro provozovnu občerstvení. Reálně zde tedy existuje možnost poškození prostředí a památková péče musí trvat na striktním požadavku jeho zachování pokud možno bez nových vstupů. Jde o území s nejvyšší možnou památkovou ochranou v zemi.” Tolik k tomuto projektu Národní památkový ústav. Pane starosto, vážení radní a zastupitelé, nenechte se prosím opít rohlíkem, neobětujte prostor Velké Strahovské zahrady nějakému šíbrovi, napojenému na MHMP. Neušpiňte se tímto projektem. Celý dokument NPÚ k přečtení zde.
Příloha
Dovolte mi formou příloh i další citace z dokumentu Národního památkového ústavu:
„Velká strahovská zahrada, která historicky souvisí s komplexem klášterních zahrad, představuje v centru Prahy jedinečný přírodní fenomén. Je pozoruhodné, že se podařilo do současnosti uchovat tuto rozlehlou zahradu, která tvoří mimořádně působivý přírodní rámec Strahovskému klášteru.
Jakákoliv nová zástavba v tomto prostoru ubírá zahradě na její výjimečné hodnotě.“
A dále tamtéž, v posudku Národního památkového ústavu:
„Velká strahovská zahrada vznikla na území, které věnoval kníže Vladislav II. v roce 1140 řádu premonstrátů k založení kláštera. Ještě v 19. století patřila část dnešní Velké strahovské zahrady do Konventní zahrady a část včetně Vyhlídky s vinicí do Opatské zahrady. O hospodářský rozvoj území poničeného husitskými bouřemi v roce 140, se zasloužil opat kláštera Jan Lohel, který v letech 1586-1612 dal přestavět románský vodovod, vyčistit prameny na východních svazích Petřína a jejich svedením podzemními štolami zajistil potřebnou závlahu pro vinice a užitkovou zahradu. V roce 1621 byl Jan Lohel zvolen pražským arcibiskupem. Ve snahách o zvelebování zahrady pokračoval jeho nástupce opat Kašpar z Questenberka a podpřevod Armand Fabius, který se zasloužil především o výsadbu dřevin.“
„Zamýšlená stavební činnost se má provádět na území s archeologickými nálezy a stavebník má tedy již od doby přípravy stavby oznamovací povinnost dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, vůči Archeologickému ústavu.
Stavebník je povinen umožnit Archeologickému ústavu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický průzkum. Jeho zajištění je nutno projednat v dostatečném předstihu před zahájením výkopových prací a stavební činnosti.“
Stanovisko Památkářů MHMP, celý dokument zde:
Vítězslav Praks, 18.10.2019
Ostatní dokumenty k této kauze
Pozvánka na demonstraci: Demonstrace: Magistráte! Nestavěj ve Velké strahovské zahradě na Petříně!!!
Facebooková stránka demonstrace – přidejte se, jestli s protestem souhlasíte a pozvěte známé.
Petřínská kauza: Přehled již publikovaných článků (rešerše z tisku)
Plakátek s pozvánkou na demonstraci – Vytiskněte, vyvěšte na veřejných místech a rozdávejte prosím.
Prezentace navrhované změny na stránkách Prahy 1
Kompletní projekt ke shlédnutí zde.
V kategorii Praha, Životní prostředí
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 19.10.2019
