Odhad daleké budoucnosti

Odhad daleké budoucnosti


Příspěvek četlo

 653 total views

V poslední době se sešlo několik situací, kdy nám vláda předestírá termíny toho či onoho v budoucnosti značně vzdáleného, a aktivisté to rozporují a žádají jiné. Namátkou zmíním evergreen jaderná úložiště, nově dostavbu Dukovan či ukončení uhelné energetiky. Vzduchem lítají čísla a spory se vedou o jednotky let, až člověka napadá: Jak vědí, že tři roky je málo a pět stačí? Jak se to přijde na to, že v roce 2043 ano, ale 2038 ne (popř. naopak)?

Zajisté i vás napadlo, jak se stanovují termíny, kdy se má něco dobudovat nebo přestat těžit, nebo jaké má mít jisté konání parametry. Co jsme v EU, máme potvrzené, že jde o specifikum dané úřednímu šimlovi, který má rád jistým způsobem hezká čísla, zejména ta dobře pamatovatelná. Jak jsem osobně zjistil a ověřil, principy metodiky úřednictvo tají (tajení informací je základní princip úředníkova bytí: jen ten, kdo má informace, které jiní nemají, si své místo udrží).

V roce 2008 vypadlo z EU pravidlo 20-20-20, které pro země EU určilo „do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 % (proti roku 1990), zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energií na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %“. To je dokonce vizuálně nádherné pravidlo „20-20-20-20-20“, divím se, že si to tehdy nechali utéct. Sice není moc původní, protože existuje starší ergonometrická varianta proti únavě: „co 20 minut se odvrátíte od monitoru a po dobu 20 sekund budete pozorovat objekt vzdálený 20 stop“.

Před nějakou dobou padl (tedy byl stanoven, bohužel nepadl) termín pro stanovení skoncování s uhlím v naší zemi, rok 2038. V nabídce byly ještě dva – 2033 a 2043 (pětiletý odstup pochází zřejmě od starších politiků pamatujících pětiletku, možná i od počtu prstů na ruce pro ty slabší v matematice), ale neprošly. Obrátil jsem se tedy na experta působícího dlouhá léta v energetice na vysokém postu, jestli by mi neudělal školení. Pod příslibem přísné anonymity a mlčení jsem se dověděl, jak to s daty pro budoucnost je:

  • termín by měl být dost daleko v budoucnosti – ale ne zas příliš daleko, v závislosti na události, které se týká. Například konec uhlí v 2038 vypadá docela reálně, zatímco trvalé úložiště jaderného odpadu je mnohem složitější, proto má termín 2065.
  • termín by měl určitě překročit volební období dané vlády a nejlépe i té následující (neví se, jestli nebude pokračovat). Víc než dvě až tři volební období nikdo nevydrží, takže se to nepříjemné rozhodování nechá pro opoziční „šmejdy“.
  • pro osobu stanovující termín je určitě dobře, když v době naplnění termínu už nebude mezi námi. S uhlím to sice nevyšlo, tady se někdo dopustil chyby (kterou mu patrně stejně nikdo nevyčte), ale uvedené úložiště nestihne pohodlně ani řada perspektivních politiků.
  • číslo roku nesmí být vizuálně nápadné, tudíž žádné desítkové – pětkové je lepší na delší období (úložiště), ale 2038 třeba u uhlí vypadá velice sofistikovaně. Souvisí to s tím, jak mysl vnímá čísla: čím jsou složitější, tím vypadají učeněji. Je to podobné jako Baťova cena za zboží (129,90) – většina lidí řekne, že zaplatila 120, málokdo že 130.
  • k termínu se hlavně nesmějí vázat žádné „tvrdé podmínky“ – je jedno, jestli se jedná o data nebo zákonem upravené podmínky. Je to však dvousečné, někdy se to hodí, někdy ne, viz aktuální PES. Skvělá věc při brzdění epidemií, pokud se ovšem zase nerozjedou. Neposkytuje to potřebnou flexibilitu, která je u složitých záležitostí nesmírně důležitá.
  • flexibilita je také důvod, proč je vhodné mít patřičně vzdálený termín – prostě se neví… Problematické je stanovení toho termínu třeba u zmíněného uhlí: proč ne 2039 nebo 2037? To nikdo nevysvětlí a ani to nejde! Podstatné je, aby se datum tvářilo seriózně (přitom jde o politické rozhodnutí). S tím nelze dost dobře polemizovat a je to OK. Jediná možnost pro změnu je zvolit jiné politiky, kteří řeknou, že chtějí s uhlím skončit dříve/později.

Asi dva nejlepší příklady pro stanovení termínu a jak se mění, jsou dostavba dálnici sítě a metro D. Tolik čísel už jsme viděli a všechna víceméně splňují uvedené předpoklady.

V kategorii Energetika, Názory, Společnost

Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a gentleman on 1.2.2021

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky