Dokument: Rozhodnutí Rady Evropy o zákazu povinného očkování proti covidu-19

Dokument: Rozhodnutí Rady Evropy o zákazu povinného očkování proti covidu-19


Příspěvek četlo

 693 total views

Rada Evropy rozhodla v rezoluci č. 2361 (2021) o zákazu povinného očkování. Členské státy EU (včetně ČR) jsou povinny:

  • zajistit, aby občané byli informováni o tom, že očkování není povinné a že na nikoho nebude politicky, společensky ani jinak vyvíjen nátlak, aby se nechal očkovat, pokud si to sami nepřeje
  • zajistit, aby nikdo nebyl diskriminován za to, že nebyl očkován kvůli možným zdravotním rizikům nebo nechtěl být očkován
  • zavést nezávislé programy odškodnění za očkování s cílem zajistit odškodnění za nepřiměřené škody a škody způsobené očkováním.

OM přináší jak odkaz na originální znění, tak rychlý český překlad (každá zmínka o vakcíně/vakcinaci se týká covidu-19).

1. Pandemie covidu-19, infekčního onemocnění způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2, přinesla v roce 2020 mnoho utrpení. Do prosince 2020 bylo na celém světě zaznamenáno více než 65 milionů případů a více než 1,5 milionu obětí na životech. Samotná zátěž způsobená pandemií, stejně jako opatření v oblasti veřejného zdraví, která byla nutná k boji proti ní, zdevastovala světovou ekonomiku, obnažila již dříve existující rozdíly a nerovnosti (včetně přístupu ke zdravotní péči) a způsobila nezaměstnanost, hospodářský pokles a chudobu.

2. Rychlé celosvětové nasazení bezpečných a účinných vakcín bude mít zásadní význam pro zvládnutí pandemie, ochranu systémů zdravotní péče, záchranu životů a obnovu světových ekonomik. Přestože nefarmakologické zásahy, jako je fyzický odstup, používání obličejových masek, časté mytí rukou a také odstávky a výluky, pomohly zpomalit šíření viru, míra nakažení nyní na většině území světa opět stoupá. Mnoho členských států Rady Evropy zažívá druhou vlnu, která je horší než první, zatímco jejich obyvatelé stále více pociťují „únavu z pandemie“ a cítí se demotivováni dodržovat doporučené chování, aby ochránili sebe i ostatní před virem.

3. Ani rychle nasazené, bezpečné a účinné vakcíny však nejsou okamžitým všelékem. Po svátečním období na přelomu let 2020 a 2021, které se nese ve znamení tradičních setkání v uzavřených prostorách, bude míra nakažení ve většině členských států pravděpodobně velmi vysoká. Kromě toho byla právě francouzskými lékaři vědecky prokázána korelace mezi venkovními teplotami a mírou výskytu onemocnění v souvislosti s hospitalizacemi a úmrtími. Je nepravděpodobné, že by očkovací látky stačily k výraznému snížení míry infekce v této zimě – zejména vezmeme-li v úvahu, že poptávka v tuto chvíli výrazně převyšuje nabídku. Obnovit zdání „normálního života“ tak bude možné i za nejlepších okolností nejdříve v polovině nebo na konci roku 2021.

4. Pro účinnost vakcín bude rozhodující jejich úspěšné nasazení a dostatečné využívání. Rychlost, s jakou jsou vakcíny vyvíjeny, však může vyvolat pocit nedůvěry, s nímž je obtížné bojovat. K zajištění účinnosti vakcín je rovněž zapotřebí jejich rovnoměrné nasazení. Pokud nejsou vakcíny dostatečně rozšířeny v těžce zasažené oblasti země, stávají se neúčinnými při zastavení vlny pandemie. Virus navíc nezná hranice, a proto je v zájmu každé země spolupracovat na zajištění celosvětové rovnosti v přístupu k vakcínám. Váhavost a nacionalismus v oblasti očkování mohou zmařit dosud překvapivě rychlé a úspěšné úsilí o vakcínu tím, že umožní viru SARS-CoV-2 zmutovat a otupit tak dosud nejúčinnější nástroj proti pandemii na světě.

5. Mezinárodní spolupráce je tedy nyní potřebná více než kdy jindy, aby se urychlil vývoj, výroba a spravedlivá a rovnoměrná distribuce vakcín. Nástroj COVAX je vedoucí iniciativou pro globální přidělování vakcín a přístup k nim. Nástroj COVAX, který společně vedou Světová zdravotnická organizace (WHO), Aliance pro vakcíny (Gavi) a Koalice pro inovace v oblasti připravenosti na epidemie (CEPI), využívá finanční prostředky od přihlášených zemí na podporu výzkumu, vývoje a výroby široké škály vakcín a vyjednávání o jejich cenách. K bezpečnému a spravedlivému dodání vakcín bude rovněž zapotřebí odpovídající řízení a logistika dodavatelského řetězce, které vyžadují mezinárodní spolupráci a přípravu členských států. V tomto ohledu Parlamentní shromáždění upozorňuje na pokyny pro země, které vypracovala WHO a které se týkají připravenosti programu, jeho provádění a rozhodování na úrovni jednotlivých zemí.

6. Členské státy musí již nyní připravit své imunizační strategie pro etické a spravedlivé přidělování dávek, včetně rozhodnutí o tom, které skupiny obyvatelstva upřednostnit v počátečních fázích, kdy je nedostatek dodávek, a jak rozšířit očkování, jakmile se zlepší dostupnost jedné nebo více vakcín. Bioetici a ekonomové se většinou shodují, že přednostně by měly být očkovány osoby starší 65 let, osoby mladší 65 let se základními zdravotními potížemi, které je vystavují vyššímu riziku závažných onemocnění a úmrtí, zdravotničtí pracovníci (zejména ti, kteří úzce spolupracují s osobami, které patří do vysoce rizikových skupin) a osoby pracující v základní infrastruktuře. Nemělo by se zapomínat ani na děti, těhotné ženy a kojící matky, pro které dosud nebyla schválena žádná vakcína.

7. Vědci odvedli pozoruhodnou práci v rekordním čase. Nyní je na vládách, aby jednaly. Shromáždění podporuje vizi generálního tajemníka OSN, že vakcína musí být celosvětovým veřejným statkem. Imunizace musí být dostupná všem a všude. Shromáždění proto naléhavě vyzývá členské státy a Evropskou unii, aby:

7.1 s ohledem na vývoj vakcíny:

  • 7.1.1 zajistily vysoce kvalitní zkoušky, které jsou řádné a prováděné etickým způsobem v souladu s příslušnými ustanoveními Úmluvy o ochraně lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně (ETS č. 164, Oviedská úmluva) a její Dodatkový protokol týkající se biomedicínského výzkumu (CETS č. 195) a které postupně zahrnují děti, těhotné ženy a kojící matky;
  • 7.1.2 zajistit, aby regulační orgány pověřené posuzováním a povolováním vakcín byly nezávislé a chráněné před politickými tlaky;
  • 7.1.3 zajistit, aby byly dodržovány příslušné minimální standardy bezpečnosti, účinnosti a kvality vakcín;
  • 7.1.4 zavedly účinné systémy pro monitorování vakcín a jejich bezpečnosti po jejich zavedení do běžné populace, a to i s ohledem na sledování jejich dlouhodobých účinků;
  • 7.1.5 zavést nezávislé programy odškodnění za očkování, které by zajistily odškodnění za neoprávněné škody a poškození způsobené očkováním;
  • 7.1.6 věnovat zvláštní pozornost možnému zneužívání vnitřních informací vedoucími pracovníky farmaceutických firem nebo farmaceutickými společnostmi, které se neoprávněně obohacují na úkor veřejnosti, a to prostřednictvím implementace doporučení obsažených v rezoluci 2071 (2015) “Veřejné zdraví a zájmy farmaceutického průmyslu: jak zaručit přednost zájmů veřejného zdraví?”;
  • 7.1.7 překonat překážky a omezení vyplývající z patentů a práv duševního vlastnictví s cílem zajistit širokou výrobu a distribuci vakcín ve všech zemích a všem občanům;

7.2 s ohledem na přidělování vakcín:

  • 7.2.1 zajistit v národních plánech přidělování vakcín dodržování zásady rovného přístupu ke zdravotní péči, jak je stanovena v článku 3 Oviedské úmluvy, a zaručit, aby byly vakcíny dostupné obyvatelstvu bez ohledu na pohlaví, rasu, náboženství, právní nebo socioekonomický status, platební schopnost, místo a další faktory, které často přispívají k nerovnostem v populaci;
  • 7.2.2 vypracovat strategie pro spravedlivou distribuci vakcín v rámci členských států s ohledem na to, že nabídka bude zpočátku nízká, a naplánovat, jak rozšířit očkovací programy, jakmile se nabídka zvýší; při vypracovávání těchto strategií se řídit radami nezávislých národních, evropských a mezinárodních bioetických výborů a institucí, jakož i WHO;
  • 7.2.3 zajistit, aby se s osobami ve stejných prioritních skupinách zacházelo stejně, a věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším osobám, jako jsou starší osoby, osoby se základními onemocněními a zdravotničtí pracovníci, zejména ti, kteří úzce spolupracují s osobami, jež patří do vysoce rizikových skupin, a také osoby, které pracují v základní infrastruktuře a veřejných službách, zejména v sociálních službách, veřejné dopravě, při prosazování práva a ve školách, a také osoby pracující v maloobchodě;
  • 7.2.4 podporovat rovnost v přístupu k vakcínám mezi jednotlivými zeměmi podporou mezinárodního úsilí, jako je akcelerátor přístupu k nástrojům ACT a jeho nástroj COVAX;
  • 7.2.5 zdržet se hromadění zásob vakcín, protože to podkopává schopnost ostatních zemí obstarat vakcíny pro své obyvatelstvo, a zajistit, aby hromadění zásob nevedlo ke zvyšování cen vakcín pro ty, kteří si je nemohou opatřit; provádět audity a náležitou péči, aby bylo zajištěno rychlé nasazení vakcín za minimální náklady na základě potřeb, a nikoli tržní síly;
  • 7.2.6 zajistit, aby každá země byla schopna očkovat své zdravotnické pracovníky a ohrožené skupiny dříve, než bude očkování rozšířeno na nerizikové skupiny, a tedy zvážit darování dávek vakcín nebo souhlasit s tím, aby byla dána přednost zemím, které tak dosud nemohly učinit, s ohledem na to, že spravedlivé a rovnoměrné celosvětové rozdělení dávek vakcín je nejúčinnějším způsobem, jak porazit pandemii a snížit související socioekonomickou zátěž;
  • 7.2.7 zajistit, aby vakcíny, jejichž bezpečnost a účinnost byla prokázána, byly dostupné všem, kteří je budou v budoucnu potřebovat, a to tak, že se v případě potřeby využije povinných licencí za úhradu licenčních poplatků;

7.3 s ohledem na zajištění vysokého rozšíření vakcín:

  • 7.3.1 zajistit, aby občané byli informováni o tom, že očkování není povinné, a aby nikdo nebyl vystaven politickému, společenskému nebo jinému tlaku, aby se nechal očkovat, pokud si to nepřeje;
  • 7.3.2 zajistit, aby nikdo nebyl diskriminován za to, že nebyl očkován z důvodu možných zdravotních rizik nebo že se očkovat nechce;
  • 7.3.3 přijmout včas účinná opatření proti dezinformacím, dezinformacím a váhání ohledně vakcín;
  • 7.3.4 šířit transparentní informace o bezpečnosti a možných vedlejších účincích vakcín, spolupracovat s platformami sociálních médií a regulovat je, aby se zabránilo šíření dezinformací;
  • 7.3.5 transparentně sdělovat obsah smluv s výrobci vakcín a zveřejňovat je pro parlamentní a veřejnou kontrolu;
  • 7.3.6 spolupracovat s nevládními organizacemi a/nebo jinými místními iniciativami s cílem oslovit marginalizované skupiny;
  • 7.3.7 spolupracovat s místními komunitami při vytváření a realizaci strategií šitých na míru na podporu zavádění vakcín;

7.4 s ohledem na očkování dětí:

  • 7.4.1 zajistit rovnováhu mezi rychlým rozvojem očkování pro děti a řádným řešením obav týkajících se bezpečnosti a účinnosti a zajistit úplnou bezpečnost a účinnost všech vakcín, které jsou dětem k dispozici, se zaměřením na nejlepší zájem dítěte v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte;
  • 7.4.2 zajistit vysoce kvalitní studie s náležitou péčí o příslušná ochranná opatření v souladu s mezinárodními právními normami a pokyny, včetně spravedlivého rozdělení přínosů a rizik pro zkoumané děti;
  • 7.4.3 zajistit, aby byla řádně zohledněna přání dětí v souladu s jejich věkem a vyspělostí; v případě, že souhlas dítěte nelze udělit, zajistit, aby byl souhlas poskytnut jinou formou a aby byl založen na spolehlivých a věku přiměřených informacích;
  • 7.4.4 podpořit Dětský fond OSN (UNICEF) v jeho úsilí dodávat vakcíny od výrobců, kteří mají dohodu se zařízením COVAX, těm, kteří je nejvíce potřebují;

7.5 s ohledem na zajištění monitorování dlouhodobých účinků vakcín a jejich bezpečnosti:

  • 7.5.1 zajistit mezinárodní spolupráci pro včasné odhalení a objasnění jakýchkoli bezpečnostních signálů prostřednictvím globální výměny údajů o nežádoucích příhodách po imunizaci (AEFI) v reálném čase;
  • 7.5.2 používat očkovací průkazy pouze k určenému účelu sledování účinnosti vakcín, možných nežádoucích účinků a nežádoucích příhod;
  • 7.5.3 odstranit veškeré nedostatky v komunikaci mezi místními, regionálními a mezinárodními orgány veřejného zdraví, které nakládají s údaji o AEFI, a překonat nedostatky ve stávajících sítích zdravotnických údajů;
  • 7.5.4 přiblížit farmakovigilanci systémům zdravotní péče;
  • 7.5.5 podpořit nově vznikající oblast výzkumu „adversomiky“, která studuje individuální rozdíly v reakcích na vakcíny na základě rozdílů ve vrozené imunitě, mikrobiomech a imunogenetice.

8. S odkazem na rezoluci č. 2337 (2020) o demokraciích čelících pandemii covidu-19 Shromáždění znovu potvrzuje, že parlamenty jako základní instituce demokracie musí v podmínkách pandemie i nadále plnit svou trojí úlohu, tj. zastupování, legislativu a dohled. Shromáždění proto vyzývá parlamenty, aby tyto pravomoci podle potřeby uplatňovaly také v souvislosti s vývojem, přidělováním a distribucí vakcín.

V kategorii Dokumenty, Legislativa, Společnost, Zdravotnictví

Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a gentleman on 25.5.2021

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky