Příspěvek četlo
1,446 total views
Jak se dají zdůvodňovat největší těžby, nezalesňované holiny s odvezeným a prodaným dříví a vznik nových smrkových monokultur, opět ekologicky labilních. Jen za posledních sedm let bylo v lesích v majetku státu v tomto parku/ bez lesů v majetku obcí/ vytěženo 1 milion 339 tisíc 545 m3 dříví a za ně utržena 1 miliarda 501 milionů 281 tisíc Kč.
Tyto peníze nebyly, jako tomu bylo v minulosti, použity přednostně na návrat smíšených, ekologicky stabilnějších lesů s jedlí a bukem, tedy dřevinami, které byly v minulosti vykáceny pro potřebu výroby železa a sklářství, ale byly použity na jiné účely.
Prostě vše se dá v této republice za prachy okecat. Ještěže okolní lesy spravované také státem, tedy Vojenské lesy a Lesy České republiky, ve výsadbě těchto dřevin pokračují, jakož i lesy v majetku obcí na území parku. V parku to současné vedení medializuje jako vznik divočiny, tedy vykácet, odvézt a prodat a následně přihlížet. Takto zmizely za posledních 30 let stovky hektarů porostů v průměrném věku více než 120 let, se stromy i několik set let starými.
Při vzniku parku v r. 1991 tehdejší Lesprojekt zpracoval výhled těžeb do roku 2030. Podle tohoto dokumentu mohly být vytěženo v zásahovém území 4 miliony 501 tisíc m3 do r. 2020. A světe, nediv se, občan se také nediví, protože neví, že bylo vytěženo 6 milionů 983 tisíc m3. Tedy rozdíl skoro 2 miliony 482 tisíc m3. Co takhle, kdyby se veřejnost zamyslela, proč? Nebo je snad posláním národních parků vytěžit to, co mají chránit, a prodat? Schvalovali tenkrát poslanci Národní park nebo Fabriku na dříví?
autor je bývalý vedoucí kalamitního štábu NP Šumava v roce 2010
K tématu viz také článek zde.
V kategorii Názory, Šumava, Životní prostředí
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a gentleman on 28.6.2021
