Občanský monitoring Rés publica očima občanů. DIY zpravodajství a spousta dalších projektů. Zapojte se. Těšíme se na diskusi či spolupráci.

Příspěvek četlo

 894 total views

 

Na fotografii je Karel Havlíček Borovský. Tolik bychom dnes v Česku potřebovali lidi jako byl on…

Současné oficiální zpravodajství přestává být použitelné

Nelze být spokojen s úrovní zpravodajství v ČR. Informace jsou neúplné, pokroucené, podstatné věci jsou vypouštěny. Hlavní náplň zpráv tvoří zábava, banality, hašteření, referování o pseudoudálostech.  O skutečně podstatných událostech a podstatných souvislostech, ať už je člověk potřebuje ke své práci či k obecné reflexi světa, v němž žije, se člověk nedozví. I proto politická rozhodnutí nedávají smysl: nemáme informace, nemáme znalost širšího kontextu. Věci vypadají jako beze smyslu, protože nemáme dost informací.

Tiskové agentury tvoří realitu

Jádro zpravodajství tvoří tiskové agentury. Registrují události, tvoří z nich polotovary zpráv, které následně odkupují jednotlivé noviny. Doplní fotografie, dovypráví příběh a zpráva je hotova. Aniž bych chtěl roli tiskových agentur démonizovat, už tento postup ukazuje na ústřední roli. Vždyť ony fakticky určují, co je lidmi vnímáno jako realita. Vybírají z nepřeberného množství události ty signifikantní a posílají je dál -> novinářům -> lidem. Zásadní problém je v tom, jak toto dělají… Nechci mluvit o nějaké přímočaré cenzuře, ale o preferenci zábavných zpráv, zpráv, které zapadají do předem připraveného mediálního obrazu (hlavně neuvést konzumenta zpráv v riziko samostatného myšlení), zpráv, jejichž cíl je vytvářet pozitivní nebo negativní emoci ve prospěch nebo neprospěch té či oné strany. Potlačování informační hodnoty zpráv vypuštěním zásadních pasáží, souvislostí apod. To vše ve výsledku dělá  z výsledného produktu zcela nepoužitelné výstupy.

O postupné oligarchizaci mediálního světa ani netřeba hovořit. To vidí jako problém snad každý, kdo má oči a mozek, jen antimonopolní úřad nikoliv.

Pojďme vytvořit nezávislou tiskovou agenturu – svépomocí

Co si člověk neudělá sám, nemá. – Platí zjevně i v oblasti tiskových agentur. Pojďme tedy společně vytvořit nezávislou tiskovou agenturu. V dnešní době k tomu není potřeba až tak mnoho. Stačila by nám ne příliš velká síť spolupracujících dobrovolníků (pracujících i nepracujících důchodců, mladých i starších lidí, kteří mají kapacitu obětovat alespoň tak hodinu týdně péči o veřejnou informační infrastrukturu). Vytvořme takto společně síť spolupracovníků, roj osobností vzájemně se podporujících a koordinujících ve veřejně prospěšné činnosti…

Jak konkrétně na to?

V zásadně jde o to denně/ týdně pročesat weby reprezentující zdroje primárních zpráv, identifikovat podstatné události a ty publikovat.

Namátkově uvedu příklady primárních webů: Web vlády (www.eklep.vlada.cz), kde jsou uvedeny dokumenty, které v nejbližších dnech směřují na vládu. Je to úžasný zdroj informací. Každý den si můžete přečíst v plném textu všechny  dokumenty, které jdou do vlády. Jako byste byli předseda vlády. Weby Poslanecké sněmovny a senátu obsahují informace o chystané legislativě. Rovněž plné texty, definice změn, důvodové zprávy. Opět skvělé informační zdroje. Výsledná zpráva nemusí být rozsáhlá, stačí na zásadní událost upozornit na úrovni twitterové zprávy  – ovšem s odkazem na primární dokumenty tak, aby si čtenář, kterého toto zaujalo, mohl přečíst třeba x set stran. Cítíte ten rozdíl oproti konvenční novinařině, která čtenáři předá informace už v kompletně hotové zprávě, včetně komentáře, který určuje i způsob hodnocení…

Dalším zdrojem informací jsou samozřejmě weby ministerstev a klíčových úřadů. Na těchto webech nikoliv ovšem sekce “tiskové zprávy” a “pro novináře.” – Tyto je možné naopak rovnou odfiltrovat a přeskočit, protože zpravidla obsahují jen zcela bezcenné a nepoužitelné PR. Podstatné jsou naopak na těchto webech uveřejňované dokumenty, rozhodnutí, výsledky kontrol apod. Tyto záložky obsahují spoustu dokumentů, které jsou výstupem běžného, technické provozu a neznamenají doslova nic; ovšem stejná úložiště obsahují také dokumenty, které jsou symptomem skutečných změn, které by měli lidé ať už z profesních důvodů nebo z důvodů reflexe světa, vědět. – A přesně na toto se specializujme.

Zdrojem informací o Evropské unii jsou rovněž legislativní weby. A opět se jedná o oblast, která je stranou zájmu, byť legislativa EU je pro nás závazná a vývoj v této oblasti je i pro občany ČR v mnoha oblastech určující.

Dokonalým zdrojem informací o stavební činnosti v naší zemi může být databáze EIA. – Všechny větší investiční akce s větším než malým dopadem na životní prostředí musí projít tímto procesem, včetně poměrně obsáhlé dokumentace. Také v této oblasti vznikají “události”, které mohou mít pro čtenáře význam.

Stačí sledovat výstupy kontrolních zpráv NKÚ, aby člověk získal slušný přehled o rozložení korupce v ČR.

Zajímavým zdrojem o činnosti občanského sektoru jsou povinně zveřejňované seznamy povolených demonstrací. – Jejich monitoringem dojdeme k tomu, že lidé ani zdaleka nejsou tak neaktivní a rezignovaní, jak nás konvenční média informují. – Naopak zdokumentujeme, že mezi lidmi vzniká celá řada inspirativních iniciativ a projektů.

Výše uvedené weby jsou pouze ukázky, je tisícovka webů, které by bylo vhodné monitorovat pro vytvoření kvalitního primárního zpravodajství.

Kritérium publikace

Vzhledem k tomu, že celý projekt bude nekomerční a práce na něm dobrovolná, nejsme nuceni hledat žádné složité “business modely fungování”. – Publikační kritérium tak bude jednoduché a jasné: Toto by měli lidé vědět a tak to publikujeme… – A přesně takto by měly dobré noviny fungovat.

Hledejme pravdu a spravedlnost

V konvenčních médiích zaznívají “názory”: manipulace, nesmysly, konvenční novinář rezignoval na hledání pravdy, pouze “nezaujatě” přetiskuje vyjádření té či oné strany. Toto je předkládáno jako objektivita, ale je to pohodlnost. Není až tak složité tyto názory konfrontovat s fakty. To je objektivita. Dělejme to.

Sledujme politické korporace

Nebuďme slepí k tomu, jak je veřejný prostor ovládán korporacemi. Korporace jsou dobré, když vyrábějí pro své zákazníky věci; jsou špatné, když využívají svých zdrojů (mnohdy větších než jsou zdroje celých států) k podřízení celé společnosti svým cílům. Jako bylo hlavním politickým heslem 19 století: „Proveďme odluku státu a církve.“ Povedlo se. Žijeme v sekulárním státě. Zaplaťpánbůh. Heslem pro 21. století budiž: „Proveďme odluku státu a korporací.“ Staneme se otroky politických monopolů, nebudeme-li zvedat hlavu a vzdorovat.

Exekutorské továrny jsou dluhovým průmyslem sui generis a nemají naprosto nic společného s ochranou věřitele.

“Privatizace” veřejné infrastruktury (voda, plyn, elektřina) neměla za následek (a za cíl) vytvoření tržního podnikatelského prostředí, měla za cíl vytvořit v oblasti klíčových komodit ekonomicko-politické monopoly a podřídit jim smluvně občana. Atd. Atd. Je třeba začít toto rozkrývat.

Kromě registrace a zveřejňování událostí realizujme také rozsáhlejší analýzy

…vybraných témat.  Obnovme opět Pekařův, Peroutkův, Čapkův přístup k novinařině: “padni komu padni.” Hledejme při líčení kauz léky pro ČR, cestu ke zlepšení stavu.

Publikujme živé názory

Provokujme texty lidi k myšlení.  Strašlivá síla médií je, že způsobují, že masa lidí uvažuje zcela stejně. Miliony různých myšlenek a názorů pomocí masmédií usměrníte do dvou, tří proudů.  A ve výsledku je jedno, zda pro Karla nebo proti Karlovi. Podstatná je ta gleichšaltizace. Není lepšího způsobu než publikovat názory autenticky a originálně myslících lidí, kteří svým uvažováním jsou schopni vymknout se z vězení papouškování. Bez ohledu na to, zda  se v dílčím názoru mýlí nebo mají pravdu, už ten fakt autentického myšlení, hledání pravdy je mimořádně obrodný.

Dialogus versus ready-made názor “experta”

Konvenční média přinášejí ready made myšlenky. Je to jako s reklamou, na jejíž optimalizaci pracovaly týmy lidí měsíce a pak ji odvysílají statisícům lidí během 30 vteřin a za rok tisíckrát. Považuji za velmi nebezpečné, jak se množství názorů, myšlenek, pohledů fakticky propadá do iracionálna. Máme hluboko do mysli vtlučené názory a pohledy na věci. Dobře je to vidět v diskusích, jak skrz lidi mluví tato vtlučená dogmata, jak se lidé vzájemně urážejí neautentickými pseudomyšlenkami. Jak osvobozující je skutečný lidský dialog, rozhovor, ba i hádka nad jakýmkoliv tématem.  Přenášejme amatérské záznamy svobodně a nezávisle diskutujících lidí na vybrané téma. Opět nezáleží na tom, že ten či onen názor během diskuse je opuštěn ve prospěch jiného… Důležitá je ta dynamika, která nám pomůže, doufám, opět nastartovat naše myšlení. Dopřejme si doušek naprosté svobody. Dopřejme si luxus diskuse na jakékoliv téma – bez sevření formátem. Profesionalita a kultivace se dostaví, budeme-li sledovat spravedlnost a pravdu.

Umění

“Umění je teorií života”, říkal William Blake. Vzpomínáte, jak Baron Prášil líčil, jak se dostal z bažiny? Vytáhl sám sebe za vlasy. Přesně tak funguje umění. Přesně tak nám může pomoci. Dejme mu maximální publikační prostor.

Grafika

Obzvláště silně przní konvenční média mysl čtenářů pomocí tzv. ilustračních záběrů.  Gleichšaltizace, prototypizace, redukce zprávy do primitivního afektu. I toto změňme. Používejme v grafických výstupech dětské kresby, ikony. Rozvíjejí myšlení, posilují víceznačnost – a samostatné myšlení. Vedlejším efektem tohoto přístupu je také skutečnost, že tento typ grafického materiálu je volný, není chráněn autorským zákonem. – Nic tak nebude bránit dalšímu volnému přetiskování a užívání zprávy.

Smích

Současné dění je zdrojem obrovských absurdit. “Posunutí života do oblasti mechanismu, je pravá příčina smíchu.” řekl Henri Bergson. Tolik bychom potřebovali Havlíčka, Haška, Charmse, Jarryho, abychom se dokázali zasmát a osvobodit se od monstrózní tuposti a hrubosti, kterou vstřebáváme do sebe a která ubíjí naši duši, naše autentické lidství. Hledejme je (ozvěte se), publikujme je!

“Informace jsou moc”

Řekl Francis Bacon. Souhlasím. Pojďme je sbírat, pořádat, dávat do souvislostí, “akumulovat” – a učinit z nich veřejný statek.  Nepodceňujme moc slova, poznání pravdy. Lidé, kteří znají pravdu,  se rozhodují lépe. Společnost informovanějších lidí je bohatší a nabízí lepší život. Nevěřte ani na okamžik pomluvě, že publikováním pravdy se nic nezmění. Změní se vše. Od chvíle, kdy jste publikovali pravdu, se svět změnil. Změní se myšlení lidí, hodnocení lidí.  Moc může najednou ztratit legitimitu a  čím je silnější a pevnější, tím je křehčí… a… Kdo vlastně ví, jak to všechno pak skončí. Pravda má velkou sílu se prosadit.

Publikujme i dobré zprávy

Nenechme se demotivovat zprávami o devastaci ve všech oblastech. Nenechme se demotivat jistotou bankrotu. V minulosti lidstvo prošlo strašnými zkouškami. Snaha zotročit člověka prochází celými dějinami. Proti ní je však ještě silnější nezadržitelná lidská touha po svobodě, po poznání, po štěstí. Bez ohledu na to, co všechno ovládající věrchuška zničí, vyplundruje, rozkrade; pracovitost lidí zase všechno znovu vytvoří, postaví, vypěstuje, vyrobí. Narodí se noví a noví lidé, život si zase najde svou cestu ke slunci. Podstata civilizace je založena na dobru, lidskou svobodu, kreativitu není možné žádným útlakem porazit a vykořenit. Kultura je život. Každý den se rodí spousta nových mladých lidí, spousta z nich se probouzí, vznikají úžasné nápady, projekty jsou zahajovány a dokončovány.

Zrušme už ten biedermayer, zapojme se naplno do veřejné infrastruktury

Chceme-li dosáhnout štastnějšího života, musíme přestat soukromničit, musíme se přestat zavírat  do zamknutého soukromí (gatismus – snaha vše, i sebe, uzavřít za bránu) a biedermayer, musíme se zaměřit na zlepšení veřejné infrastruktury. Přesně tuto ambici má tento projekt. Pokud Vás to zaujalo, kontaktujte mne a pracujme na tomto úkolu společně.

Politický biedermayer tímto končí, zahajujeme tímto novou fázi obrození.

V kategorii Program