Příspěvek četlo
719 total views
S naprostým souhlasem přetiskujeme příspěvek Petra Ješátka: Jaký bude Národní park, takový bude rozvoj celého regionu na Šumavě. Území Šumavy patřilo po roce 1989 k nejzanedbanějším územím pohraničních oblastí v České republice. Nejen z hlediska infrastruktury, ale i ekonomiky místních obyvatel. Zřízení Národního parku Šumava bylo v r. 1991 vítáno všemi obcemi na jeho území a starostové to potvrdili svými podpisy v dopise předsedovi Vlády ČR Petru Pithartovi. Požadovali skutečný národní park podle II.kategorie IUCN. V tomto duchu byl zpracován i první Plán péče o Národní park Šumava, který byl ovšem tehdejším MŽP částečně pozměněn. Ovšem podstata zůstala stejná, tedy ochrana přírodních procesů na prvním místě, současně s rozvojem celé oblasti Šumavy, tedy nejen území národního parku. Původní rozloha území ponechaného přírodě činila 22% s tím, že se bude postupně podle stavu lesních ekosystémů rozšiřovat. Zejména následovala přeměna smrkových monokultur uměle zalesněných v minulých stoletích, na lesy smíšené s listnáči a jedlí. Tedy lesy ekologicky stabilnější, přírodě blízké. Na tyto činnosti přispěla v 90.letech i holandská nadace Face s více než 100 miliony Kč. V r. 1995 po nástupu ředitele Žlábka, který přišel z MŽP, jako bývalý ředitel odboru, došlo ke snížení území ponechaného přírodě na pouhých 13 % a fragmentace tohoto území na 135 ostrůvků. Nastala rozsáhlá kalamita kůrovcová a následně i větrná, která zasáhla zejména horské smrčiny, které byly jedním z důvodů vyhlášení národního parku jako cenného území. Kalamita byla v r.2000 zvládnuta a ředitel Žlábek si uvědomil chybu a navrhl Plán péče na další období s tím, že chce dosáhnout do roku 2030 bezzásahovosti, tedy území ponechané přírodním procesům na nejméně 50 % z celkové rozlohy Národního parku Šumava (viz příspěvek: Nemáme-li nový plán péče, respektujme plán péče sestavený v době vlády premiéra Zemana). Plán péče byl ministrem životního prostředí Kužvartem projednán v oponentní radě a vydán jako závazný až do r. 2010. Že to byl dobrý krok, vrátit se k původnímu Plánu péče, dokazuje i ekonomická studie přínosu skutečného národního parku do rozvoje regionu. Žádná těžební společenstva, žádné jiné aktivity nemohou přinést do tohoto území 44 miliard ročně, jako je nosí národní park s přednostní ochranou přírodních procesů, (viz EFTEC: Ekonomický přínos přírody v Národním parku Šumava činí 44 miliard Kč ročně). V roce 2007 byla rozloha území ponechaného přírodním procesům v souladu se záměry tohoto Plánu péče rozšířena na 30 % a bylo pokračováno v přeměnách smrkových monokultur na smíšené lesy tak, aby mohl být naplněn cíl, tj. bylo možné dosáhnout v r. 2030 nejméně 50% bezzásahovosti. Ovšem po změně politické reprezentace i vedení parku od r. 2011 došlo náhle k nerespektování kontinuity předchozích Plánů péče, viz Porušování kontinuity plánů péče v NP Šumava. Bezzásahové území se má snížit na 23 % a zůstat beze změny do roku 2030. Potom se prý, podle slov současného ministra ŽP pana Brabce a jím dosazeného ředitele,dřívějšího náměstka, původně velkého zastánce bezzásahovosti do té doby, než byl jmenován ředitelem parku, uvidí. Zásahové území na rozloze 77 % území Národního parku Šumava se tak otevírá stále se více prosazující těžké technice, harvestorům, atd. Území má prý sloužit k zisku organizace, pro zajištění jejího financování. Podivný přístup k území s nejvyšší ochranou přírody v ČR. Tedy návštěvník na tomto území uvidí techniku,kterou vidí doma, v hospodářských lesích, uvidí rozsáhlé holiny s vytěženým, z ekosystému odvezeným a prodaným dřívím. Holiny je možné podle současného managementu je možno ponechat 28 let bez zalesnění. – Vytěžit a nechat tak – to je bezzásahovost v jejich pojetí: Vytěžil jsem, dřevo jsem odvezl a prodal a teď přírodo, poraď si. (Viz příspěvek Šumava či holina). Tuto úroveň rabování lesa návštěvník neuvidí dokonce ani doma, v hospodářských lesích, protože lesní zákon nařizuje v hospodářských lesích (paradoxně narozdíl od lesů vyšší ochrany v chráněných krajinných oblastech, viz článek Návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny – Lepší ochrana lesů zvláštního určení) takovéto holiny do dvou let zalesnit. Poslanecká sněmovna, která bude v nejbližším období projednávat novelizaci Zákona O ochraně přírody a krajiny ve druhém čtení, kde se budou projednávat i paragrafy týkající se národních parků, bude muset zvážit, zda chce ekonomicky rozvoj pro celý region, anebo ekonomický rozvoj pro úzkou skupinu lidí, jak na to v souvislosti se Šumavou upozorňuje Zpráva BIS. Tedy, zda na Šumavě zvítězí zdravý rozum, zdravá příroda a přínos pro všechny, anebo kšefty se dřevem, veřejnými zakázkami a pozemky. Petr Ješátko st. (Autor je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu). Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi
V kategorii Šumava
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 13.3.2016
