Petr Ješátko: Co se mi honí hlavou? Počínání ministra Brabce

Petr Ješátko: Co se mi honí hlavou? Počínání ministra Brabce


Příspěvek četlo

 868 total views

Jak dlouho bude několik hochů dosazených ministrem Brabcem oblbovat společnost bláboly o „divočině“ a rozšiřovat holiny s vytěženým a prodaným dřívím a vykládat, že smrkové monokultury na většině území parku jsou to pravé. Podívejte se na fakta o přírodních stanovištích, jak se mění a s klimatickými změnami ubývá čistě smrkového lesního vegetačního stupně.

Stav před vznikem parku, tedy r. 1991.

Více než 20 let stará prognóza prof. Bučka z Mendelovy univerzity Brno.

V současné době odborníci na lesní ekosystémy dokládají vývoj lesních vegetačních stupňů a ubývání lesního smrkového stupně, včetně Šumavy; a další prognózu a další ubývání lesů – tedy zhoršování podmínek.

Také závěr Velkoplošné inventarizace lesů, zpracovaný odborníky na lesní ekosystémy, hodnotí stav lesů v nižších polohách na Šumavě, tedy většině území, jako kritický.

Pokud tedy v r. 1991 pouze 19 % lesního vegetačního stupně smrkového, tak to, co se dnes děje za vlády Brabce na Šumavě, je opravdu kritické.

Velkoplošnou inventarizaci naleznete zde.

V kategorii Šumava, Životní prostředí

Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a gentleman on 2.2.2021

1 Komentáře

  1. Jan Štrobl 4.2.2021 07:00

    Ono je to mnohem horší ještě z jiného pohledu. Lesy před zřízením Národního parku měly věkové rozpětí 1 – 600+ let. Převažovaly lesy s rozpětím 1 – 200 let. Co dneska po 30ti letech trvání parku vyrůstá na 30 000 ha zničených původních lesů? Nová smrková monokultura s rozpětím věku do cca 25 let. Tohle je běžné věkové rozpětí při obnově lesů přirozenou cestou. V pozdějším věku, již od 30 – 40ti let bude takový les popisován jako stejnověký s uvedeným věkovým rozpětím. To je asi to nejhorší pro budoucnost šumavské přírody. Pro lesní porosty není důležitá jenom druhová skladba, ale především věková skladba dřevin – aby byly udržovány nepřetržité funkce lesů. K oteplování planety a předpovědím posunu vegetačních stupňů se stavím spíše rezervovaně. Nelze sledovat tohle oteplení v rozpětí pár desítek let, tady se musí uvažovat řádově ve staletích. O oteplení na naší planetě rozhoduje především sluníčko – v minulých staletích proběhlo již několikrát a lidstvo neznalo uhlí a ropu. Faktem ale je, že jako lidstvo děláme všechno pro to, abychom oteplení ještě více umocnili. Likvidací vysokých dospělých lesů snižujeme jejich příznivý chladící a vyrovnávací vliv na naše prostředí, také jejich vodohospodářský přínos – biotická pumpa, kdy je nasáván vlhký vzduch z oceánů na stovky km, malý a velký vodní cyklus atd. Víceméně si podřezáváme větev. Dneska začíná být důležitý každý dospělý strom, který tyhle funkce má až někdy od 60 – 80ti let věku. A ten roste aspoň 100 let (obrazně), tak dlouho na něj musíme čekat. Horečná obnova lesních porostů a sázení nějakých jiných dřevin nás v současné době nezachrání. Nejdůležitější je zachovat a udržet stávající lesy…

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře

Další příspěvky